Naše civilizace zkolabuje během desítek let, tvrdí američtí vědci

Úplný konec civilizace Zdroj: Thinkstock

Průmyslová civilizace je neudržitelná. Příčinou jejího pádu bude nedostatek zdrojů a nerovnost bohatství.

Na této studii pracovali vědci z Goddardova vesmírného střediska. Použili pro to špičkový matematický model HANDY (neboli Human and Nature Dynamical) vytvořený matematikem Safou Motesharrim. Na tomto výzkumném projektu pracovali i další vědci, a to jak z matematických, tak společenských oborů. Výsledky jejich práce jsou překvapivě depresivní.

Matematické modely dospěly ke stejnému zjištění jako třeba český egyptolog Bárta, expert na kolapsy civilizací. I ty sebepokročilejší civilizace mohou velmi snadno upadnout a zaniknout.„Pád Římské říše, civilizace čínských Chanů, Mezopotámské říše a dalších impérií je pro nás důkazem, že pokročilé, kreativní a stabilní civilizace mohou být vlastně křehké a náchylné ke kolapsu,“píše se ve studii.

Jak k tomu vědci dospěli? Studovali interakce mezi lidmi a přírodou, vycházeli přitom z dřívějších velkých kolapsů a snažili se objevit ty nejdůležitější faktory, které k pádům civilizací vedou. Zjistili, že existuje pět rizikových faktorů: populace, klima, voda, zemědělství a energie. V mnoha ohledech jsou propojené. Společně vedou ke dvěma problémům:

– nedostatek zdrojů kvůli jejich příliš rychlému vyčerpávání

– rozdělení společnosti na elity a masy

Každý za sebe...

Tyto dva faktory vedly podle výzkumníků ke všem významným pádům velkých civilizací i v minulosti v průběhu 5000 let. V současné době jsou nejlépe pozorovatelné u energie. Elity, tedy obyvatelé průmyslově rozvinutých zemí, kontrolují většinu energie. Masy, přestože tvoří většinu bohatství společnosti, se k bohatství (a energii) však nedostanou. „Technologické změny sice zvyšují efektivitu naší techniky, ale to jen vede k větší spotřebě energie na hlavu, a současně zvyšují potřebu stále více vytěžených zdrojů.“

Když se Motesharriho tým pokusil vytvořit simulaci současnosti, vždy došel k tomu, že „odvrátit kolaps naší civilizace je obtížné.“ Vzniklo několik scénářů, žádný ovšem příliš optimismu nevyvolává:

Scénář 1: Udržitelná cesta funguje velmi dlouho, ale i pokud se během ní daří hlídat růst populace a omezovat konzumaci zdrojů, zkolabuje kvůli počtu elit, které začnou spotřebovávat více, než planeta umožňuje. To bude mít drtivý dopad na masy, které podlehnou hladomorům a nemocem. V tomto scénáři se nejprve vyčerpá populace těch, kdo pracují a vytvářejí většinu hodnot, nezkolabuje příroda.

Scénář 2: Pokud budeme vyčerpávat přírodní zdroje stejně jako v současnosti, přijde kolaps rychleji – masy zkolabují velmi rychle, ale elity je nepřežijí o moc déle.

V obou scénářích se opakuje to, že elity budou díky svému majetku a moci před kolapsem lépe chráněné; dokonce se zdá, že čím hůře se bude dařit masám, tím lépe na tom budou elity. Je to však jen dočasné – příslušníci elit bez mas nejsou schopní v žádném scénáři fungovat, a tak zkolabují jen o něco později… Podle studie stejný mechanismus fungoval i u pádu Římské a Mayské říše: Masy už kolabovaly, ale protože elitám se dařilo dobře (a vlastně lépe než před krizí), tak projevy blížícího se kolapsu ignorovaly…

Co s tím můžeme dělat?

Vědci tvrdí, že závěry pro dnešní dobu jsou zcela jednoznačné: „I když budou někteří členové společnosti varovat, že se blížíme ke kolapsu, a budou chtít strukturální změny, jež by tomu zabránily, elity tomu zabrání – budou totiž pracovat se scénářem udržitelnosti, díky čemuž vlastně k žádným změnám nedojde.

Současně ale NASA upozorňuje, že nic z toho není neodvratné. Už jen to, že známe mechanismy kolapsů, nám na rozdíl od předchozích civilizací dává spoustu výhod. A také můžeme udělat mnoho strukturálních změn, díky nimž se stane naše společnost více stabilní a méně náchylná k naprostému pádu. Asi nejdůležitější částí strategie, která by mohla vést k přežití naší civilizace, je zabránit tomu, aby lidstvo dále početně rostlo – a současně apelovat na elity, aby omezili svou konzumaci zdrojů…