NASA hodlá ochladit Yellowstone a zamezit zkáze lidstva
Supervulkán pod Yellowstone může přinést energii i zkázu. Přinášíme jeden riskantní nápad.
Americký národní park Yellowstone a jeho neméně slavný sopečný kráter a supervulkán Caldera se stále více stávají předmětem rozsáhlých odborných diskusí. Téma o nedotčené divočině a malebné krajině plně barevných jezer a gejzírů ovšem zůstává bez povšimnutí – v poslední době se řeší něco úplně jiného. NASA se totiž domnívá, že odpočívající sopka uvnitř národního parku představuje v současné době větší hrozbu pro život na Zemi než vesmírná tělesa. Své o tom ví Brian Wilcox z laboratoře NASA’s Jet Propulsion Laboratory (JPL): „Byl jsem členem rady NASA pro planetární obranu, která zkoumala způsoby, jakými by mohla NASA bránit planetu před asteroidy a kometami. Během této studie jsem dospěl k názoru, že hrozba supervulkánu je podstatně větší než hrozba asteroidu nebo komety.“
Nebezpečný supervulkán
Supervulkán představuje oproti běžné sopce nesrovnatelně větší hrozbu. Dokáže vyprodukovat nesrovnatelně větší množství magmatu a výparů, jejichž mračna by dokázala pokrýt velkou část Spojených států. Na Zemi se přitom nachází kolem 20 známých supervulkánů. Významná erupce se objevuje asi jednou za 100 000 let.
yellowstone_sopka1
Čistě hypoteticky se jedná o vyšší pravděpodobnost opakování nežli pád asteroidu, který například ukončil dinosauří éru. Výbuch v Yellowstonu by zvládl změnit světové klima až po několik staletí. Ostatně pro hmatatelný příklad nemusíme chodit příliš daleko. Zničujícím důkazem je výbuch supervulkánu Toba v Indonésii, k němuž došlo asi před 75 000 lety. Supervulkán do atmosféry vychrlil mimo jiné asi 4000 tun plynného sirovodíku a obrovské množství prachu, což způsobilo vulkanickou zimu trvající jednu dekádu.
Ačkoliv se výbuch supervulkánu v Yellowstonu v rámci příštích let neočekává, jeho perioda je oproti kataklyzmatickým dopadům vesmírných těles mnohem častější. Leč se může zdát hrozba výbuchu neodvratitelná, odborníci z NASA přišli s teoretickým a vskutku neobyčejným řešením: hodlají sopku navrtat a ochladit. Supervulkán se totiž probudí k životu až poté, co se roztavená hornina ohřeje na vysoké teploty. Až pak se stane vysoce tekutou a dojde k výbuchu. Pokud ale zůstane teplota v rámci mezí stabilní, hornina zůstane v bezpečí na svém místě.
Kilometrové vrty
Podle dosavadních propočtů v případě Yellowstone stačí ochladit asi 35 procent horniny. Řešením je navrtat pod hydrotermální vody a po stranách magmatické komory otvory hluboké asi 10 kilometrů, kterými by mohla ucházet horká pára. V případě mimořádné události by pak byla patřičná místa injektována chladnější vodou, která by extrahovala teplo. Chladicí proces by mohl snížit horké magma natolik, aby nedošlo k výbuchu. Uvolňování páry samo o sobě ovšem představuje možné riziko. Řeč je o příliš hlubokých větracích otvorech, které by mohly způsobit výbušné odtlakování. Pokud by k němu skutečně došlo, navrtáním by nastal přesný druh erupce, kterému se vědci snažili vyvarovat.
Výroba energie v Yellowstone
Pokud by došlo k realizaci, podobný projekt by vyšel daňové poplatníky na více než 3,5 miliardy amerických dolarů. NASA ovšem argumentuje tím, že by pára ze zahřáté vody o teplotě kolem 350° Celsia mohla být použita pro pohon motorových turbín. Počáteční investice by tak mohla být získána zpět ve formě vyrobené elektřiny. Předpokládaná částka možná vypadá kdovíjak astronomicky, ovšem v případě USA se například jedná o 0,6 procent ročního rozpočtu ozbrojených sil.
Text: Petr Smejkal