Nadměrné hraní je prý nemoc. Kolik času ve hře je už závislost?
Jsou hráči vlastně nemocní? Zdroj: istockphoto.com
Hrajete hodně hry na počítači nebo konzolích? Pak byste se měli mít na pozoru, můžete totiž trpět jednou ze dvou nově diagnostikovaných poruch! O jaké jde a jak je poznáte?
Světová zdravotnická organizace (WHO), která spadá pod Organizaci spojených národů (OSN), pravidelně připravuje sborník nemocí, známý pod zkratkou ICD (International Classification of Diseases) či u nás MKN (Mezinárodní klasifikace nemocí). Uf, teď už těch zkratek necháme, důležité je vědět, že se jedná o nejrozsáhlejší dokument mapující fyzické i psychické problémy. Nyní je v přípravě jeho jedenáctá verze, která zase bude na pár let výchozím zdrojem pro určování diagnóz. A pařani by se měli mít na pozoru, zdravotníci si totiž berou tentokrát na paškál i je – hned dvě nové diagnózy, konkrétně pojmenované nebezpečné hraní a herní porucha, totiž upozorňují na riziko nezdravých herních návyků.
Hraní jako nemoc?
O přesném čase, který musíte denně strávit hraním, se současná verze nebaví – koneckonců, jedná se jen o návrh. Ovšem čas není zdaleka tak podstatný jako konkrétní projevy. Obě nové diagnózy popisují, že problémy mohou nastat v případě hraní her online i offline a že klíčovým ukazatelem je zvýšené riziko psychických i fyzických obtíží v důsledku nadměrného hraní. Co se tím myslí?
Především neschopnost kontrolovat své hráčské návyky; pokud u zábavné hry vydržíte celou noc, nejedná se samozřejmě o problém, ovšem pokud se od ní nemůžete odtrhnout delší dobu a v důsledku jste nevyspalí, nepostaráte se o základní povinnosti a hygienu, už byste se měli mít na pozoru. Stejně jako v případě, když hrám přikládáte příliš velkou důležitost – život by se neměl točit jen kolem pixelů tvořících fascinující světy na vašem monitoru či televizi, stále by hry měly představovat pouze chvilkovou zábavu a rozptýlení, nic víc. A konečně, stejně jako u mnoha jiných psychických poruch, i tady je jedním ze symptomů pokračování ve škodlivém chování navzdory výskytu negativních jevů. Takže když jednou nepůjdete do školy kvůli hraní, následně z toho máte průšvih, ale stejně si nemůžete pomoct a tuto chybu opakujete, máte problém.
Opravdová závislost?
Zdravotní experti si jsou naštěstí vědomi toho, jak snadno by bylo možné takto onálepkovat téměř každého teenagera, a tak se v definici objevuje i podmínka, aby se příznaky vyskytovaly alespoň po dobu dvanácti měsíců. To se však vůbec nelíbí organizaci ESA (dobře, tak ještě jedna zkratka, poslední – Entertainment Software Association), která se ve Spojených státech stará o videoherní průmysl. Podle jejich vyjádření se jedná o zmatený a nekoncepční krok, jelikož strategie vybírání nových diagnóz do zmíněného manuálu není transparentní. Zároveň se její zástupci ohánějí i tím, že stavět hraní počítačových her vedle vážných problémů jako závislosti na alkoholu či drogách je nesmyslné. Inu, těžko říci, zdali se jedná pouze o podivný výmysl či oprávněnou obavu o mladé hráče; je však dobré mít se na pozoru.
Text: MS