22. srpna 2017 13:22

Mohli bychom naklonovat Einsteina?

A pokud ano, měli bychom?

Den za dnem spěje kupředu genové inženýrství – naposledy na přelomu července a srpna došlo na úspěšné editování zárodečné (jediné) buňky lidského embrya. Vědci tehdy odstranili z plodu vrozenou srdeční vadu. S těmito praktickými postupy se proto nabízí otázka, proč zůstávat jenom u podobné korekce a nepřijít s něčím odvážnějším? Co třeba napomoct řešení bolehlavů dnešní fyziky a naklonovat velikány, jako byl třeba Albert Einstein?

Einsteinův sexy mozek

Autor teorie relativity, jejíž základy ovlivnily druhou polovinu 20. století, platil za jednoho z největších géniů 20. století. Talent podobného charakteru nám dnes chybí, a to nejenom ve fyzice, ale i v dalších vědeckých oborech. Neznamená to, že neexistují zkušení vědci – u Einsteina máme však talent "garantován". Do jisté míry to naznačuje třeba už jen jeho mozek. Neuroanatomická studia popsaná až 23 let po Einsteinově smrti indikují, že slavný génius měl zmenšenou část mozku odpovědnou za jazyk a řeč, zatímco měl zvětšené regiony odpovídající za početní schopnosti a prostorovou představivost. Rovněž disponoval větším množstvím podpůrných buněk neuronů, neuroglií. Stejné schopnosti by mohl Einsteinův mozek – samozřejmě umístěný ve svém naklonovaném nositeli – uplatnit i dnes.

Argument pro klonování bychom tedy měli, co však praktické otázky?

Když na okamžik pomineme etiku a skutečnost, že lidské klonování je zakázané, bylo by něco podobného vůbec možné? Extrakce DNA z jeho naloženého mozku by nebyla snadná, s dnešní úrovní genetiky by však zřejmě byla nakonec realizovatelná. I pro moderní genetiku by však šlo o obrovský oříšek, který je – pomineme-li jeho ilegalitu – přinejlepším na hranici možností. Žádný z plodů by přitom nebyl dokonalý duplikát – jednak kvůli tomu, že Einsteinovo DNA vložené do vajíčka by si přirozeně s vajíčkem vyměňovalo geny, a jednak kvůli proměnlivé genové expresi. Ne vždy a ne všechny části naší "mapy" uložené v DNA tělo následně skutečně "postaví".

Výsledkem by přitom samozřejmě nebyl dospělý jedinec, ale malé dítě. Vzhledem k nedokonalosti procesů klonování a komplikovaným vedlejším jevům by klonů embryí muselo zřejmě vzniknout mnoho stovek až tisíců – teprve klony, které by přežily porod a následně i dospívání, by šlo označit za úspěch. Vlivem epigenetiky by nemusely nutně všechny (či žádné) klony disponovat všemi vlastnostmi původního Einsteina.

Přesto lze argumentovat, že při dostatečně velkém počtu klonů a dostatku vynaložených financí by existovala statisticky vyšší šance, že jeden z nich bude blízký "Einsteinovi 2.0". Technické výzvy lidského klonování jsou značné, ale částečně tomu tak je i v důsledku skutečnosti, že zkoumání lidského klonování je zakázané. To by v tomto hypotetickém projektu samozřejmě neplatilo. Právě vzhledem k velkému pokroku genetiky na jiných polích se lze domnívat, že i neznámé co do lidského klonování by byly v řádu desetiletí zřejmě vyřešitelné. Otázkou tak není, zdali bychom Einsteina uměli naklonovat – odpověď totiž zní: zřejmě ano – ale zdali bychom se o to vůbec měli někdy pokoušet.

Naklonoval jsem Einsteina, pánové

V první řadě se konečně nelze vyhnout etickému a politickému rozměru podobné hypotetické události – co by prolomení tabu klonování udělalo s mezinárodními vztahy a lidskými právy? Pokud by například Čína naklonovala Einsteina, zůstaly by USA nečinné, nebo by naklonovali deset vlastních Einsteinů? Naklonovala by Čína pak v reakci dalších sto? Jistě, naklonovaný Einstein by mohl být držen v tajnosti. Dost možná by ani on sám nemusel vědět, kým doopravdy je. Co když by se však proslavil novými teoriemi stejně jako jeho původní já? Genetické klony nemusejí nutně vypadat stejně jako původní dárce DNA, ale často tomu tak spíše je. Nevšiml by si někdo fyzické podobnosti nového vědátora s původním Albertem? Odhalit podobnost sekvenování DNA by dnes bylo už snadné. Nebylo by riziko kontroverze po případném provalení existence klonu větší než možné racionální benefity? Nemuseli by proto klony z obav před kauzou být drženy pod zámkem a bez lidských práv? Nevíme. A možná je lepší ani nespekulovat. Nejspíše by navíc nezůstalo jenom u jednoho typu naklonovaného velikána.

Faktem navíc je, že si zcela nemůžeme být jistí, nakolik (užitečné) nepravidelnosti Einsteinova mozku vznikly dílem genetiky a nakolik dílem vývoje plodu, na který už Einsteinovo DNA nemělo vliv. I argument, že Einsteinův mozek byl unikátní, navíc kritizuje část neurovědců – někteří se domnívají, že kdybychom takto detailně studovali většinu mozků, našli bychom podobně malé odlišnosti. Význam abnormalit u Einsteina tak může být značně přeceňován. Koneckonců, dnešní neurověda dává důraz spíše na unikátní vzorce sítí neuronů, které majoritně vznikají až po narození v důsledku nových podnětů, a genetika na ně má zřejmě menší vliv.

Na inteligenci předků raději nespoléhat

Je nutno mít na paměti, že inteligence je dědičná spíše méně nežli více. Významnější vliv na rozum nemá genom, ale výchova a vzdělání jedince. Predispozice DNA samozřejmě do jisté míry existují, mohou se však ubírat různým směrem. Ačkoliv by tak pokus s klonováním Einsteina zřejmě přinesl praktický úspěch v životaschopnosti klonu – a lze se domnívat, že je spíše otázkou času, než na něco podobného skutečně dojde – nic nezaručuje, že Einsteinův klon by se namísto fyziky nezhlédl spíše ve skládání hiphopových odrhovaček, vývoji F2P mobilních her anebo třeba v akciových podvodech. Nakonec, ani sám "prototyp" Einsteina nemá na triku jenom vědecky správné předpovědi. Einstein byl v pozdní fázi života notorickým odpůrcem dnešního pojetí kvantové fyziky, jejíž validnost přitom potvrzují nejrůznější praktické experimenty.

Ani velikán Einsteinova charakteru nebyl neomylný, a tím spíše by negarantovaly další vědecký skok kupředu jeho „nedokonalé“ duplikáty. Výsledná kontroverze a dopady přitom spíše nestojí za potenciální užitek, který by klonování géniů mohlo a nemuselo přinést.

Text: Ladislav Loukota

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom