Modifikovaná rýže může učinit konec podvýživě

GM rýže Zdroj: Greenpeace

GMO: strašák nebo spasitel?

Afrika a Asie dávnou nejsou oblastmi, kde panuje nezbytně jen hlad a zmar. I přes stále výraznější bohatnutí tzv. rozvojových zemí však zůstátá nedostatečný příjem nutričních hodnot palčivým problémem řady z nich. Podvýživa minerálů a vitamínů může vést k celé řadě zdravotních problémů.

Jedním ze způsobů, jak tento problém řešit, je genetická modifikace snadno pěstovatelných plodin tak, aby chybějící živiny obsáhly. Právě to je případ nového druhu rýže, který disponuje zvýšeným poměrem železa a zinku. Jeho předchůdce jménem zlatá rýže ale naznačuje, že na pole se plodina dostane až se zpoždění, zdali vůbec.

Nová zlatá rýže?

Podle Světové zdravotnické organizace je v současné době nedostatek železa ve stravě tím nejvýznamnějším činitelem podvýživy. Jeho dlouhodobý nedostatek má za následek vznik chudokrevnosti neboli omezeného počtu červených krvinek, a tak mimo jiné i letargii, spavost a obecně sníženou výkonnost. Dostatek zinku je pro vývoj dítěte ještě význámnější, jeho absence se totiž může podepsat na zakrnění a tak nedostatečném rozvoji těla se zdravotními dopady v dospělosti.

Tím nejspolehlivějším řešením podvýživy je samozřejmě dostatečný přísun rozmanité stravy, to se však v chudých zemích snadněji deklaruje než realizuje. Vše přitom souvisí se vším - nižší efektivita práce a ekonomická chudoba v těchto zemích je částečně i výsledkem rozšířené podvýživy. Genetičtí výzkumníci z Filipín, Kolumbie, Indonezie, Spojených států, Austrálie a Japonska se proto spojili ve výzkumu financovaném společnosti HarvestPlus s cílem vyvinout upravenou rýži, která by absenci železa a zinku vyvážia.

Výsledkem jejich práce je odruda rýže obohacená o specifické geny soji, která na gram obsahuje zhruba sedmkrát více železa a třikrát více zinku než původní odrůda, to celé v dávce, jenž je lidský trávící systém schopný bez problémů absorbovat. Zástupci HarvestPlus nyní připravují ostré testování "v poli", stejně jako záložnín varianty spoléhající na podobné dodané geny. Výsledek ovšem nemálo připomíná "zázračnou" zlatou rýži vyvinoutou v 90. letech. Přestože tato může svým suplementování zdrojů vitamínu A zachránit miliony životů, o její nasazení se vedou spory už 17 let. Je proto obdobně otázkou, nakolik se i "železná rýže" dočká přijetí stran nedůvěřivců.

Téma naší doby

Těžko rozporovat, že genetická modifikace potravin platí za nejkontroverznější témata současnosti. Ve Spojených státech je téma o něco palčivější než v Evropě, zdaleka nejzajímavější je však právě situace, jakou vyvolala zlatá rýže v Číně. Ta je i více jak 17 let po svém uvedení stále daleko od praktického nasazení, přičemž jak proponenti, tak i odpůrci rostlinky konflikt o zlatou rýži stále víc eskalují. V očích odpůrců nejde o humanitární projekt, nýbrž přinejmenším argumentují rizikem z nepředvídatelnými následky, pokud se slova neujmou rovnou konspirační teoretici. Tak silná slova pak zákonitě vedou k otevřeným sabotážím projektu. Zastánci ovšem překročili rovněž, například když v roce 2013 podali v rámci testu zlatou rýži dětem bez informování jejích rodičů. Etická komise to vyhodnotila jako nezákonné experimentování.

Případ se zlatou rýží tak či onak ukazuje, že kritici genetické modifikace mohou být destruktivnější než kobercový nálet. Paradoxně se přitom jejímu případu vyhnulo licencování rostliny - zlatou rýži mohli pěstitelé namnožit bez omezení spojených například s produkty Monsanta. Zbylé protiargumenty proti zlaté rýži pak byly zcela z říše pseudovědy, především obavy z "hraní si na Boha" či "nepřirozeného vkládání DNA". Genetická modifikace probíhá v přírodě miliardy let nejen "křížením", kterého se lidé dopouštějí od počátku zemědělství, ale rovněž právě výměnou genů předávaných například viry. To celé ačkoliv drtivá většina studií potvrzuje GMO plodiny za bezpečné a zákon je přísně reguluje.

Je jistě správné udržovat si zdravou míru skepse vůči nové technologii i záměrům jejích proponentů. Nakonec, právě kvůli konsturktivní kritice byly například některé horší první verze zlaté rýže notně vylepšeny. Ani nechvalně známá společnost Monsanto do GMO rozhodně nepracuje čistě z dobrého srdce a řada jejích obchodních praktik je notně pochybná. Odsoudit však kvůli kombinaci nepochopení a činnosti části trhu nemlich celé vědecké odvětví, a celou řadu jeho benefitů, není o nic lepší. Pokrok přesto pomalu kráčí kupředu - zlatá rýže se konečně po zákopové válce dočkala loni v létě polních pokusů v Bangladéši. Je otázkou, bude-li to v případě železo-zinkového konkurenta také trvat dvě bolestivé dekády.

Ladislav Loukota