Listopad vám přivane fascinující dokumenty! Jaké?

Podíváme se na skryté krásy jinak známé Itálie, připomeneme novodobý osvětimský proces, nahlédneme hlouběji do historie i tajů vesmíru, donutíme vás se umýt a představíme nejhezčí seriál měsíce – Sněžní vlci a já. Tak jen usedněte k Prima ZOOM!

10. 11. 19.00 – Utajené krásy Itálie (1. díl)

Dokumentární seriál Utajené krásy Itálie těží z celoživotní lásky moderátorky Alex Polizzi k prosluněné Itálii. Díky ní je osobním a zajímavým průvodcem po této překrásné zemi na březích Středozemního moře. Během několika epizod Alex cestuje přes celou Itálii od severu k jihu a navštěvuje dech vyrážející romantická města, jako jsou Benátky, Milán nebo Řím. Projíždí podél oslňujícího pobřeží Amalfi a nakonec odhaluje skryté turistické poklady v Apulii, jež je největším tajemstvím země. To všechno Alex protkala příběhy o odkazu její vlastní rodiny a návštěvami míst, která pro ni mají zvláštní osobní význam – ať už jde o vzpomínky z dětství na prázdniny strávené v předhůří Říma, či o místa, kde žila a pracovala po dvacítce. Utajené krásy Itálie představují úplně novou tvář jedné z nejoblíbenějších středomořských zemí.

10. 11. 20.00 – Osvětimský proces ve Frankfurtu

Největší soud s nacistickými válečnými zločinci začal 20. prosince 1963 ve Frankfurtu. V takzvaném Osvětimském procesu bylo obviněno 23 členů divize Waffen SS, kteří patřili k personálu koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Byli obviněni z vraždy v „nespecifikovaném množství případů“. Během 183 dní soudního procesu bylo předvoláno 360 svědků, včetně 211 přeživších z Osvětimi, kteří přicestovali do Frankfurtu svědčit pod přísahou. Dokumentární film Osvětimský proces ve Frankfurtu popisuje, jak se případ vyvíjel, a zaměřuje se na jeho hlavní aktéry: generálního prokurátora Fritze Bauera, který zahájil proces, prokurátory Küglera a Wiese, kteří vystopovali obviněné, a příslušníky SS Mulku, Bogera, Capesiuse a Kleha, jejichž zločiny se staly předmětem novinových titulků po celém světě. Šokující svědectví se opakovaně vrací do Osvětimi a je silnou připomínkou zločinů spáchaných nacisty.

10. 11. 21.00 – Ztracené světy (Tádž Mahal)

Tádž Mahal patří k nejpodivuhodnějším stavbám na světě. Postavil ji indický mogul Šáhdžahán v 17. století na počest své zesnulé manželky Mumtáz Máhal. Stavba představuje unikátní symbiózu dvou architektonických kultur – islámu a hinduismu. Šáhdžahán touto stavbou navázal na vizi, s níž začal přestavovat Červenou pevnost, původně vybudovanou jeho dědečkem z červeného pískovce. Při přestavbě začal mogul klást důraz na bílý mramor, což bylo později využito i při stavbě Tádž Mahalu. Šáhdžahán byl významným vládcem své doby, který od podrobených šlechtických rodů získával jejich nejkrásnější dcery za manželky, a měl tedy několik desítek chotí. On sám se však pečlivě věnoval vládě a politickým záležitostem. Komplex Tádž Mahalu zahrnuje i nejbližší okolí samotného paláce. Palác byl vystavěn uprostřed zahrad, které mají upomínat na zesnulou manželkou. Přilehlá část se stala sídlem řady malých krámků, které z okolí vytvořily menší obchodní centrum. Šáhdžahán měl navíc podle některých zdrojů v plánu postavit ještě druhý Tádž Mahal v černé barvě na druhé straně řeky. Historikům se však tuto domněnku nepodařilo potvrdit.

11. 11. 18.00 – Největší esa mafie (Vito Genovese)

Vito Genovese nebyl nikdo jiný než vraždící maniak. Jako patnáctiletý dorazil do New Yorku z Neapole a připojil se k tisícům dalších italských imigrantů. Od počátku byl členem pouličních gangů. Kolem roku 1925 pracoval jako zabiják pro šéfa mafie Charlese Lucky Lucciana. Genovese se stal nástupcem Lucciana, byl však donucen k útěku do Itálie, aby se vyhnul odsouzení za vraždu. Místo něho se šéfem stal Frank Costello. Roku 1944 byl dopaden, dopraven zpět do NY a souzen pro vraždu. Významný svědek mafie Peter Latempa je však před soudem otráven a Genovese osvobozen. Genovese se chce stát šéfem mafie, kterým je stále Costello. Roku 1950 při soudním líčení Costello udělá chybu a je obviněn za krácení daní a lhaní před kongresem. Genovese nechá zabít jeho lidi, načež Costello pochopí, že skončil a vzdává se svého místa. Genovese získává jeho pozici. Roku 1957 Genovese požádá o schůzku všech mafiánských rodin z celé země. Sjedou se do domu v odlehlém místě u NYC, avšak FBI zjistí, že se tam schází, a většinu z nich zatkne. Schůzka bossů vyvolá zájem FBI a ti chtějí ukončit organizovaný zločin po celé zemi. O dva roky později je nakonec Vito Genovese odsouzen za organizování pašování drog.

12. 11. 18.00 – Jak funguje vesmír (Hvězdy)

Staňte se svědky fascinující podívané, jak měsíce, planety, hvězdy, sluneční soustavy a galaxie spojí své síly a společně vytvoří náš kosmos, v pořadu Jak funguje vesmír. Osmidílný dokumentární seriál přesně ilustruje, jakým způsobem byl vesmír „navržen“ i jak vznikl. Využívá k tomu zajímavé příspěvky odborníků, které poutavě kombinuje s digitálními animacemi. Podívejte se, jak se rodí hvězda. Dozvíte se mimo jiné také to, že díky nukleárním fúzím hvězdy vydrží planout celé miliardy let nebo co pohání naše vlastní Slunce. Moderní astronomie pomáhá demystifikovat čím dál víc těchto a dalších neobvyklých fenoménů a postupně odhaluje: Jak funguje vesmír.

13. 11. 20.00 – Vodní obři (Živá elektrárna)

Zeb Hogan se v brazilském Manausu vyptává místních rybářů, kde a jak ulovit paúhoře elektrického, rybu s neviditelnou energií. Ze všech zvířat na světě dokáže vyvinout nejsilnější elektrický výboj, a pro člověka může mít dotyk s ním smrtelné následky. Dorůstá do maximální délky 2 metrů. Osmdesát procent těla paúhoře tvoří drobné buňky podobné bateriím, na hlavě generují kladný a na ocase záporný náboj. Tělo vytváří elektrický obvod, když jsou při lovu nebo sebeobraně buňky aktivovány, produkují výboj. Ten funguje jako taser, má podobu krátkých a silných elektrických impulsů. Paúhoř dokáže výbojem vytvořit napětí více než 650 voltů. Kolem sebe vytváří elektrické pole, které mu slouží ke komunikaci a detekci kořisti. Nemá zuby a kořist polyká celou.

14. 11. 18.00 – Když Řím vládl Egyptu

V roce 31 před naším letopočtem Egypt podlehl nejobávanějším bojovníkům starověku: Římanům. Ti okamžitě začali měnit Nil v řeku zlata a egyptskou říši v klenot Římského impéria. Ale jak se jim podařilo změnit jednu z nejvíce nehostinných oblastí na naší planetě na jedno z nejbohatších míst na světě? To se dozvíte díky dokumentárnímu filmu Když Řím vládl Egyptu, ve kterém archeolog profesor Steve Sidebotham a jeho tým moderních dobyvatelů, průzkumníků a objevitelů vyrazí na neuvěřitelnou výpravu. Cestují nejen z místa na místo, ale i do dávných časů. Jejich cesta za odpovědí vede z indických polí s kořením do hlučných ulic Říma, po Nilu i přes Alexandrii.

14. 11. 19.00 – Historická Akta X (Šifra Mony Lisy a kostnice na Maltě)

Mona Lisa je dílem mistra Leonarda da Vinciho, které nás dodnes nepřestává fascinovat. Stevenson je specialista na umělecké techniky a v tomto dílu zkusí odhalit tajemství právě Mony Lisy. Stevenson se setkává s několika teoriemi, například podle jedné jsou v obraze ukryty vzkazy. Mona Lisa má mít v očích skrytá písmena L a S, pod mostem má být schováno číslo 72. Stevenson s touto teorií moc nesouhlasí, obraz byl několikrát ukraden, takže není jisté, zda jde o vzkazy skutečně od Leonarda. Stále však pokračuje v pátrání, až se dostane k ženě, která tvrdí, že malíř na obraze zachytil most, který ona zná. Jde o most, jemuž se přezdívá Ďáblův most a který byl poničen v roce 1472. Stevensona zajímá, proč by umělec zachycoval právě Ďáblův most. Leonardo měl několik let mladičkého učně, kterého přezdíval Salai, což znamená „ďáblík“. Spekuluje se o vztahu mezi těmito dvěma muži. Leonardo tak mohl skrz obraz poukazovat na tuto romanci. Když Stevenson porovnal obraz Mony Lisy a portrét mladíka, zjistil, že jde nejspíš o jednu a tu samou osobu. Stevenson si navíc pohrál s písmeny ve jméně Mona Lisa, a když je přeházel, dostal „Mon Salai“, což znamená „můj ďáblík“. I číslo 72 ukryté pod mostem podle judaismu odkazuje na romanci mezi Leonardem a učněm. Jde tedy ve skutečnosti o mladého učně, kterého Leonardo miloval a namaloval?

Kostnice na Maltě vznikla dříve než pyramidy nebo Stonehenge. V kostnici se nachází kostry 6 až 7 tisíc lidí. Koluje totiž legenda o tom, že se v chodbách kostnice měla ztratit skupina dětí. Ostrovní noviny o ničem takovém ale nepsaly a podle místních to byla jen historka, která měla lidi odstrašit od navštěvy kostnice bez průvodce. Profesor se také zajímá o jednu místnost, kde se nejspíše konaly nějaké rituály. Místnost má velmi zajímavou akustiku, kterou prověřili i ve zvukovém studiu. Akustika způsobuje to, že se hlas odráží velmi specifickým způsobem, a pak si může někdo myslet, že jde o hlasy mrtvých lidí.

15. 11. 18.00 – Touha po poznání (Nejšpinavější člověk na světě)

Průměrný člověk je chodící zoologickou zahradou. Na jeho těle žijí a rozmnožují se tisíce mikroorganizmů a jiných mikroskopických i větších tvorů. Ve skutečnosti je člověk člověkem jen z 10 %, zbylých 90 % v jeho těle tvoří miliony bakterií. Jsou mezi nimi takové, které škodí, ale i jiné, prospěšné. Imunitní systém zdravého člověka se dokáže se všemi těmi tvory vypořádat. Pokud je imunitní systém člověka dobrý, jsou pro něj některé mikroorganizmy neškodné, jako například plíseň v plicích. Nebezpečí hrozí na toaletě. V záchodové míse je 300 až 400 milionů bakteriálních buněk, které se při spláchnutí rozstříknou až do vzdálenosti tří metrů. Zažívací trakt ohrožují další mikroskopičtí tvorové. V syrových rybách a mořských plodech jsou červi hlístice, které je možné zničit zmrazením nebo vařením. Při přímém nebo i nepřímém kontaktu se zvířaty můžou kočky a psi na člověka přenést další parazity, jako jsou například roupi. Podobně je tomu, když člověk konzumuje stravu, kterou potřísnily svými výkaly mouchy. Z pikniku v parku si může přinést i klíště, které je nositelem asi 30 nemocí. V posilovně hrozí bakterie a plísně. V letadle lze chytit od druhých pasažérů různé mikroby, viry, a dokonce i vši či trudníka tukového, který žije na lidském čele a v obočí. Také postel člověka je plná výkalů od roztočů živících se šupinkami mrtvé kůže.

15. 11. 19.00 – Velká odhalení vědy (Vesuv: Časovaná bomba)

S dokumentem míříme do Neapole, jen 10 km od sopky Vesuv. Ta je neustále hrozícím nebezpečím, obyvatelé města přesto riskují a v oblasti nadále žijí. Dokonce vznikají novostavby směrem k Vesuvu. Co sopka dokáže, předvedla v roce 79, kdy pohřbila města Pompeje a Herkulaneum. Tehdejší obyvatelé nebyli připravení a neměli šanci včas pláchnout. Jediným varováním bylo zemětřesení o 17 let dříve, ale lidé tehdy netušili, že by jim mohlo něco hrozit. Opravili nebo znovu postavili domy a žili bez obav dál. Nyní je Vesuv 24 hodin denně monitorován, vědci ihned ví o drobných zemětřeseních, případně změně chemického složení ve vzduchu u vrcholu sopky. Jasně patrná je také nestálost výšky země na pobřeží, pod kterým je magmatická komora. Právě tekoucí magma způsobovalo zvyšování a snižování pobřeží, a to i o několik metrů. Důkazy nasvědčují tomu, že zde dosahovala hmota teploty i přes 500 °C! Jediným spolehlivým opatřením je evakuace do vzdálenosti alespoň 20 km. Když Vesuv v roce 79 vybuchl, zničil oblast v okolí asi 10 km. Asi 4 000 let zpět ale také došlo k erupci a dvě objevené kostry naznačují, že pyroklastická hmota tehdy dosáhla vzdálenosti až 16 km od Vesuvu! Díky tomu je také zřejmé, že je Vesuv schopný zničit celou Neapol i všechna její předměstí. Až se magma nahromadí, nic katastrofě nezabrání. Pyroklastická vlna se pak řítí rychlostí 350 km/h. Když se objeví první příznaky, zbývá do erupce maximálně týden. Evakuovat se pak musí asi 3 miliony lidí. Vláda se snažila lidi vyplatit, aby se odstěhovali, ale 30 000 euro nikoho nedonutilo, aby se majetku vzdal.

15. 11. 20.00 – Sněžní vlci a já (1. díl)

Kameraman Gordon Buchanan touží zjistit více o notoricky nepolapitelném a obávaném dravci – sněžnému vlkovi. V povzbudivé třídílné dokumentární minisérii Sněžní vlci a já uvidíte, jak se Gordon snaží postupně získat důvěru divoké vlčí smečky, včetně tří jejích vlčat. Poprvé díky tomu odhaluje pravou podstatu tohoto pozoruhodného zvířete. Podívejte se na rok plný radosti, emocí a odhodlání i dramatických zvratů v panenském prostředí kanadské arktické divočiny: od prvních momentů, kdy se křehká mláďata vlčice Luny vynoří z bezpečí jeskyně, až po Gordonovy pokusy o to, aby ho smečka přijala. Uhrančivá podívaná z produkce BBC dokazuje, že Gordon jednoznačně patří k předním nástupcům slavného Davida Attenborougha. Nenechte si ujít nejhezčí seriál měsíce!