Lidské vlasy dokážou vyčistit ropnou skvrnu. Jsou účinné a nic nestojí

Čas od času dojde vlivem neopatrné manipulace a jiných lidských přehmatů k velkým ropným únikům, které nenávratně uškodí životnímu prostředí, zvířatům a vlastně i nám lidem. Ačkoliv se ropné společnosti snaží napáchané škody minimalizovat použitím velkého množství absorpčního plastu do místa rozlití, tento postup není k životnímu prostředí zcela šetrný.

Čisticích materiálů se používá velká spousta, přičemž mnoho z nich patří mezi syntetické výrobky. Řeč je hlavně o materiálech vyrobených z polypropylenů a jiných typů polymerů. V poslední době se objevují výsledky, které o účinnosti konkrétních typů dispergátorů pochybují. Jednoduše řečeno – jejich aplikace není příliš ekologická. Odborníci se tak poohlédli po účinnějších a šetrnějších alternativách. A světe div se, vhodnou náhražkou by mohly být lidské vlasy.

Vynikající čistič – ropný absorbent

„Vlas je přírodní bioadsorbent. Bylo prokázáno, že adsorbuje 3 až 9násobné množství své váhy v oleji,“ tvrdí spoluautorka studie Rebecca Pagnucco z University of Technology v Sydney. To je vlastně i důvod, proč jsou lidské vlasy často mastné. Vlasy mají jedinečnou schopnost pohlcovat oleje a další kapaliny, neboť je každičký vlas pokryt trhlinami a otvory. Když přijde vlas do styku s cizí látkou, kapalina vklouzne do četných trhlin a jen tak se nevyplaví. Vlasy se tedy olejem nenafouknou jako houba, ale místo toho působí jako povrch, kterého se může kapalina držet. Tyto vlastnosti jsou tak doslova ideální pro zachycení ropných skvrn.

Ekonomická výhoda

Podobně dobře jako vlasy funguje i vlna nebo bavlna. Problém ale nastává ohledně ekonomické stránky. Zatímco jsou vlasy snadno dostupné a mají malou komerční hodnotu, vlna a bavlna se hojně využívají v textilním oboru. Vlasy mají i další výhodu. Díky svým unikátním vlastnostem mohou být využívány opakovaně. Ani po několikerém použití neztrácejí vynikající adsorpci, která je v boji proti agresivní ropě klíčová. Vlasy jsou tedy ideálním „čisticím kandidátem“. V současné době ale není známo, jakým způsobem a zdali vůbec by mohlo použití velkého množství vlasů ovlivnit mořský ekosystém a jeho háklivé zvířecí obyvatele.

„Můj výzkum je důležitý, protože pokud budeme pokračovat stále stejnou cestou, náš odpad bude i nadále růst, což bude mít vliv na celé životní prostředí,“ dodává Pagnucco. V rámci probíhající studie se odborníci snaží recyklovat 95 procent odpadu. Zároveň přitom doufají, že právě jejich výzkum dá tomuto odpadnímu materiálu nový život, který by neměl jinak praktické využití. V současné době pracují na „plovoucích vlasových přehradách“, jež budou schopny účinnost ještě zvýšit. Ačkoliv se o vynikajících adsorpčních vlastnostech lidských vlasů nějaký rok ví, australská studie patří mezi vůbec první, která se danou problematikou zabývá takto podrobně.

Plastová pohroma

Nedávný průzkum varoval před zničujícím vlivem plastů na vody světových oceánů. Nelichotivé předpovědi naznačují, že do roku 2050 bude v moři více plastu než ryb. Do oceánů se každoročně dostává osm milionů tun plastů, což je ekvivalent jednoho nákladního automobilu za minutu. Pokud se situace nezlepší, při současné rychlosti znečištění se zvýší na ekvivalent čtyř nákladních automobilů za minutu. Celkové množství plastového odpadu v oceánech je odhadováno na více než 150 milionů tun. Nejen z tohoto důvodu je hledání vhodné a ekologicky šetrné alternativy za plastové polymery nesmírně důležité.

Text: Petr Smejkal