Léčba stromového muže: hrozí děsivá nemoc i vám?
Podobných případů je sice pouhá hrstka, přesto nemoc spočívající v bolestivých lézích připomínajících kůru stromů nepřestává děsit. Lze ji vůbec léčit?
Minulý měsíc jste možná zaregistrovali informaci o nebohém mladém muži z Bangladéše, který trpí vzácnou kožní chorobou. Extrémně neobvyklá nemoc se jmenuje epidermodysplasia verruciformis a dosud známé případy bychom spočítali na prstech obou rukou. Přitom právě ruce, stejně jako nohy, jsou hlavními postiženými oblastmi na těle těchto lidí, jejichž kůže na periferiích připomíná stromovou kůru. Zmiňovaný Bangladéšan Abul Badžandar zaujal především svou šokující prosbou – chtěl po lékařích, aby mu nemocné ruce amputovali. Je to vážně jediná cesta k vyřešení problémů spojených s tímto onemocněním?
Nelehká léčba
Chirurg Michael Chernofsky, který se v Jeruzalémě specializuje na operace rukou, tvrdí, že nikoli – i pokud by se podařilo odstranit všechna postižená místa, v amputovaných končetinách bude pacient stále cítit bolest kvůli přerušeným nervům. To odpovídá známé teorii fantomové bolesti, již pociťují právě pacienti po amputaci. Chernofsky však vidí lepší řešení, s jehož fascinujícím výsledkem se nedávno pochlubil prostřednictvím dalšího pacienta trpícího touto nemocí.
Čtyřiačtyřicetiletý Mahmoud Taluli z Pásma Gazy prodělal během posledních dvou let hned čtyři operace, během nichž mu byly z rukou odstraněny rozsáhlé léze připomínající stromovou kůru. „Po letech utrpení a samoty mohu konečně žít normálním životem. Hrát si s dětmi, navštěvovat rodinné akce a už si nemusím zakrývat ruce, když jdu na veřejnost,“ rozplýval se Taluli, který své ruce nemohl normálně používat více než deset let.
Stromovým mužem může být každý
Zmíněná nemoc má genetický základ, kvůli němuž je kůže mnohem náchylnější na infekce vlivem lidského papilomaviru. To je běžný vir, kterým se běžně nakazí spousta lidí, avšak u většiny z nich nevyvolá žádné známky nemoci a není ho potřeba léčit. Nebezpečnější jsou genitální papilomaviry, jejichž působení může u některých žen vést až k rakovině děložního čípku. Tomu předchází poněkud kontroverzní možnost očkování, ovšem to bychom už zabíhali trochu jinam; v tuto chvíli je důležité, že v důsledku dědičných vlivů nedokáže imunitní systém některých lidí s těmito viry bojovat dostatečně efektivně, což vede ke vzniku bradavičnatých lézí na rukou či nohou, jež navíc mohou časem přerůst ve zhoubné nádory.
Na nemoc však dosud neexistuje léčba, jež by dokázala viry porazit jednou provždy. Dokud se imunitní systém nepodaří posílit natolik, aby viry porazil sám, budou další a další léze neustále dorůstat. To je ostatně případ i Banžandara, který má za sebou obdobných operací odstraňujících zhoubné léze už kolem dvaceti! Přesto se jeho ruce nepodařilo dostat do zdaleka tak funkčního stavu jako ty Taluliho. Držme tedy palce, aby šikovní vědci a lékaři pomáhali takto strašlivě nemocným pacientům co nejefektivněji.
Text: MS