Krev v prášku už je na světě. Budeme si nosit infuze v batohu?
Umělé červené krvinky tvoří suchý prášek, který se smíchá s vodou a může sloužit pro naléhavé potřeby za války. A kdo ví, třeba časem i "jen tak" si budeme moci "šlehnout" trochu krve.
První testy umělé krve v prášku na myších byly pozitivní, ale u člověka ji bude možno používat nejdříve za deset let, napsal italský deník Corriere della Sera.
Tým vědců z Lékařské fakulty Washingtonovy univerzity v Saint Louis vytvořil novou umělou krev v prášku, která, když se rozpustí ve vodě, může pomoci zachránit tisíce životů ve válečných zónách nebo při živelních katastrofách, kde jsou transfúze velmi obtížné. Studii nazvanou ErythroMer vědci představili na zasedání Americké společnosti pro hematologii.
Nová krev
Nové červené krvinky jsou vytvořeny tak, aby co možná nejpřesněji napodobovaly životní funkce krve. Nyní vědci zkoumají, jak dosáhnout toho, aby je lidské tělo přijalo. Umělá krev je sušena mrazem, konzervována za okolní teploty a lze ji snadno použít.
"ErythroMer bude náhražkou krve, kterou lékař může nosit při sobě, v případě potřeby přidat vodu a infuzí zavést do těla. Je to suchý prášek, který se podobá paprice, může být konzervován v plastovém sáčku, který lékař může mít u sebe v brašně více než jeden rok. Když ho bude potřebovat použít, naplní sáček sterilní vodou, zamíchá a krev je připravena k infuzi," vysvětluje hlavní autor studie Allan Doctor.
Umělá červená krvinka je tvořena lidským proteinem hemoglobinu a syntetickým polymerem. Hemoglobin je složka červených krvinek, která přenáší kyslík do těla. Vědci usilují o vytvoření náhražky krve již více než 80 let, ale všechny dosavadní pokusy ztroskotaly. Když vědci potáhli umělou červenou krvinku syntetickým polymerem, vyřešili tak problémy, s nimiž se dříve badatelé setkávali. Tento postup vymyslel Dipanjan Pan z Illinoiské univerzity v Urbana-Champaign.
U myší to funguje
Testy se zatím dělaly pouze na myších, vědci se ale chystají umělou krev v prášku vyzkoušet i na větších zvířatech. Laboratorní testy na myších a krysách prokázaly, že umělé červené krvinky jsou schopny efektivně dodávat kyslík do tkání. "Nahradili jsme umělou krví 70 procent objemu krve u myši a zvířata ve stavu šoku jsme oživili," uvedli vědci.
Umělé červené krvinky nebudou nikdy moci zcela nahradit ty přirozené. Je to proto, že jsou schopny jen uvolňovat kyslík a nemají další funkce krve. Bude potřeba více času, než bude tento výzkumný produkt k dispozici pro lidi. Podle Allana Doctora je nutné udělat nejprve testy na králících a opicích a pak teprve na člověku. Je tedy potřeba vyčkat ještě deset až 12 let, než budou mít vědci definitivní odpověď na otázku, zda umělé červené krvinky fungují také u člověka.
ČTK