Kreml poslal k Sýrii po zuby ozbrojenou Moskvu. Letadla NATO si musí dávat pozor

Po incidentu, kdy turecký bojový letoun F-16C sestřelil ruský stíhací bombardér Su-24M, ovzduší nad Sýrií ještě více zhoustlo a napětí mezi Ruskem a NATO se rozvibrovalo na vyšší tenzi. Reakce Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat a výsledkem bylo vyslání dalších zbraní do Sýrie. Ruská armáda tam dopravila především nejnovější protiletadlové systémy S-400 Triumf s dosahem několika stovek kilometrů a na základně u přístavu Latakíja přistály další stíhací letouny řady Su-30. Od zmiňovaného sestřelu už ruské stíhací bombardéry Su-24M a Su-34 operují jen v doprovodu stíhacích strojů.

Křižník Moskva opět na scéně

Ale to není úplný výčet opatření, k syrským břehům totiž dorazila i jedna z nejsilněji vyzbrojených bojových lodí ruského námořnictva současnosti, totiž raketový křižník Moskva. U syrských břehů se ovšem neobjevil poprvé, například v roce 2013 monitoroval spolu s dalšími ruskými plavidly činnost hned dvou amerických letadlových lodí USS Nimitz a USS Harry S. Truman v oblasti východního Středozemního moře právě v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii.

Nyní se však křižník Moskva soustřeďuje na vzdušný prostor nad Sýrií a svými bateriemi protileteckých systémů S-300F má chránit ruská bojová letadla při jejich misích. Moskva operuje ve vodách v blízkosti Latakíje, tedy nedaleko už zmiňované ruské letecké základny, přičemž střely systému S-300F Fort mají dosah několik desítek kilometrů. Je tedy evidentní, že ruské letecké síly přítomné v Sýrii teď mají k dispozici masivní krytí a jakýkoliv další střet mezi letadly NATO a Ruska by mohl mít zničující následky pro všechny strany.

Raketový křižník Moskva je vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily přináležející do třídy Slava, jež vzešla z Projektu 1164 Atlant. Velké raketové křižníky Slava jsou jedny z nejsilněji vyzbrojených lodí ruského námořnictva, ovšem opatřené pouze konvečním pohonným systémem. Ten ale v případě Moskvy (po rozsáhlé modernizaci na začátku tisíciletí)představují čtyři moderní plynové turbíny kategorie COGOG, díky nim dokáže křižník plout rychlostí až 60 km/h a má operační rádius 16 100 km. Křižníky třídy Slava včetně Moskvy jsou primárně určené na ničení jakýchkoliv hladinových cílů. Ještě v sovětských dobách byly pro ně primárním cílem bojová uskupení amerických letadlových lodí. I dnes se o nich ale dá říci, že každý „otvor či vikýř“ je vlastně ústím odpalovacího zařízení pro řízené střely.

Rakety a střely kam jen oko dohlédne

Moskva sice není gigantem mezi giganty, ale s délkou 186 m a hmotností 11 500 tun rozhodně není žádnou kocábkou. Rozměry jsou samozřejmě podřízeny výzbroji. Tu primárně tvoří baterie osmi dvojitých odpalovacích zařízení pro řízené nadzvukové protilodní střely P-500 Bazalt nebo novější P-1000 Vulkan. Nacházejí se po stranách nadstavby na hlavní palubě. K ničení vzdušných cílů je určena sestava osmi odpalovacích sil systémů S-300F každé s kapacitou osmi střel, jejichž dosah činí až 100 km. Není bez zajímavosti, že podobným systémem v pozemním provedení S-300PMU disponuje i slovenská armáda, která část zdědila po bývalé federaci a část nakoupila v 90. letech minulého století. Protileteckou výzbroj Moskvy doplňují i komplety krátkého dosahu OSA-MA se střelami s infračerveným naváděním.

Moskva disponuje i deseti torpédomety ráže 533 mm a dvěma odpalovači protiponorkových min RBU-6000. Co se týče hlavňové výzbroje, na palubě se nachází otočná automatická věž s dvouhlavňovým dělem ráže 130 mm a šest dálkově řízených věžiček s rychlopalnými rotačními kulomety ráže 30 mm. Na zádi křižníku je instalována přistávací plocha pro vrtulníky a palubní hangár pojme dva troje. Z Moskvy obvykle operují protiponorkové a transportní typy Ka-25 a Ka-27.

Ze Slavy se stala Moskva

Ruské námořnictvo v současnosti disponuje třemi jednotkami třídy Slava. Vedle Moskvy je to ještě Maršál Ustinov a Varjag. Všechny byly dokončeny na začátku 80. let minulého století, přičemž Sovětský svaz plánoval stavbu hned deseti raketových křižníku třídy Slava. Ovšem do rozpadu SSSR byly rozestavěny jen další čtyři lodě, které nebyly kvůli ekonomickým problémům nově vzniklého Ruska nikdy dokončeny. Jejich torza putovala do hutí, jen nedokončený křižník Ukrajina (čtvrtý v pořadí původně pojmenovaný Komsomolec) připadl Ukrajině, která ovšem dodnes nenašla prostředky na jeho dostavbu.

Kýl křižníku Moskva (původní pojmenování Slava) byl položen v loděnicích v Nikolajevě v roce 1976 a na vodu byl ještě nedokončený spuštěn v roce 1979. Po čtyřech letech zkoušek a dokončovacích prací se dostal do výzbroje Černomořské flotily sovětského námořnictva. Jeho služba trvala sedm let, pak byl v roce 1990 poslán zpět do nikolajevských doků, aby se podrobil generální opravě. Ovšem přišel pád komunistického režimu, rozvrat sovětské ekonomiky, záhy i konec SSSR a na opravu nezbyly prostředky. Celých deset let tak Slava rezivěla v přístavu. V roce 2000 se však křižník dočkal rozsáhlé opravy i modernizace, ale také nového jména Moskva a pod ním pak byl zařazen do stavu ruského námořnictva jako vlajková loď Černomořské flotily.

DP