15. června 2024 13:45

Invazivní komár, který přenáší horečku dengue, se objevil i v Česku

Drtivá většina případů, které v Evropě či v Česku lékaři zaznamenali, je pochopitelně stále mezi cestovateli. Invazivní komáři by ale mohli zapříčinit vznik lokálních ohnisek této nebezpečné choroby.

Komár tygrovaný je pravděpodobně jedním z nejinvazivnějších druhů komárů vůbec. Původně pochází z jihovýchodní Asie, v posledních letech na něj ale můžeme celkem běžně narazit i v Evropě. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je už doma například ve Francii, Itálii, Chorvatsku nebo třeba v Řecku, a výskyt hlásili také v Belgii, na Kypru, v Nizozemsku… dokonce i na Slovensku v okolí Bratislavy. V letech 2012 a 2016 ho zachytili i vědci v České republice – na jižní Moravě.

Mohlo by vás zajímat: Cestujte bezpečně: Na které nemoci si dát pozor v jednotlivých kontinentech a jak se chránit?

Problém, který představuje, ale zdaleka není omezený jen na jeho nepříjemná štípnutí a fakt, že na rozdíl od domácích druhů útočí hlavně za dne, nikoli navečer či v noci. To nejhorší nebezpečí tkví v jeho schopnosti přenášet velice závažné tropické choroby, jako je zika, chikungunya nebo horečka dengue, jejíchž případů v Evropě v poslední době raketově přibývá.

Přenašeč je klíčovým faktorem

Na horečku dengue existuje účinné očkování, léčba ovšem nikoli. V dobrém lékařském zařízení je tato nepříjemná choroba o dost méně nebezpečná, její smrtnost by se v Evropě pohybovala okolo jednoho procenta. V oblastech, kde je lékařská péče takřka nedostupná, se ale její smrtnost může zvýšit i na 50 procent.

Drtivou většinu nemocných u nás pochopitelně stále tvoří cestovatelé a případů v ČR ani tak nemáme mnoho, maximálně několik desítek ročně. Někteří ani nevyhledají lékařskou péči, protože jsou jejich příznaky mírné či asymptomatické. Jenže díky tomu, že zde nemáme přenašeče, tedy komáry, se u nás také nemohou vyskytnout nová ohniska.

Průběh

První příznaky podle informací Státního zdravotního ústavu přijdou 3 až 14 dní po štípnutí a v lepších případech připomínají chřipku – bolest hlavy, kloubů, horečky, člověk se cítí schvácený a rozlámaný. Může se přidat světloplachost, nechutenství, průjmy. Po první fázi přijde na pár dní úleva, a pak nemoc udeří znovu, většinou podobně jako v první fázi. Může se objevit vyrážka, závratě. Rekonvalescence navíc bývá dlouhodobá.

Pokud se u nemocného projeví krvácivá forma horečky dengue, jejíž pravděpodobnost se mimochodem zvyšuje s opakovaným nakažením, může být v ohrožení života. Ke chřipkovým příznakům se v těchto případech přidá i krvácení z nosu, dásní, do tkání, může přijít bolest břicha, šok a nakonec i oběhové selhání. Paradoxně, pokud nemocný krvácivou formu přežije, zotaví se většinou poměrně rychle a bez komplikací.

Zdroj: BBC, časopis Živa, SZÚ

Video, které jste mohli minout: Nebezpečný komár se objevil v Česku

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom