Kdy přijde kolaps společnosti? Předpověď z roku 1972 byla nesmírně přesná, klíčový moment už je za rohem

Výzkumníci jedné z nejuznávanějších světových univerzit, Massachusettského technologického institutu (MIT), se v roce 1972 pokusili zjistit, jaké limity ve světě s omezenými zdroji lidstvo má. Jejich závěry, zveřejněné mimo jiné v knize The Limits to Growth, ukázaly, že pokud lidstvo půjde stále stejnou cestou a nebude se snažit o významné změny v tom, jak své zdroje využívá, čekají ho už okolo roku 2040 závažné problémy.

Navenek, ve statistikách, se tyto problémy projeví náhlým poklesem lidské populace a průmyslové kapacity. Co by to znamenalo pro jednotlivce, je asi možné si domyslet.

Ve své době tvůrci výzkumu schytali dost kritiky. Během následujících desetiletí ale jiní odborníci při porovnání s realitou hned několikrát potvrdili, že lidstvo šlape po cestě, kterou pro něj předpověděli, a výjimkou není ani současný rozsáhlý výzkum, který navíc přidává i ostré varování.

Dva scénáře, oba nepříjemné

Autorkou studie, která srovnává realitu s předpovědí, je analytička z americké odnože jedné z největších světových účetních firem, KPMG, Gaya Herringtonová. „Už máme za sebou několik desetiletí empirických dat, která můžeme použít ke smysluplnému srovnání,“ vysvětila. „Ale k mému velkému překvapení to nikdo v poslední době neudělal, tak jsem se rozhodla do toho pustit sama.“

Mohlo by vás zajímat: Lidstvo dělá první krůčky k rutinním cestám na Měsíc, tvrdí expert. Mise může přepsat historii

Herringtonová zanalyzovala celkem 10 klíčových věcí – populaci, porodnost, úmrtnost, průmyslovou produkci, produkci potravin, služby, neobnovitelné zdroje, trvalé znečištění, lidský prospěch a ekologickou stopu. V porovnání se starými modely jí pak vyšlo, že se nás v současnosti týkají dva možné scénáře předpovězené vědci z MIT.

Ten první je znatelně horší, protože na jeho konci je onen náhlý ekonomický i populační propad, který bychom začali pociťovat velice brzy; už okolo roku 2040.

Druhý scénář je optimističtější. Bohužel nikoli v tom, co nás čeká a kdy, ale jak rychle se to stane – ekonomický i populační propad by v tomto případě byl o něco pozvolnější, což by znamenalo, že se vyhneme totálnímu kolapsu společnosti, přestože zažijeme mnohé negativní důsledky.

Pozitivní zprávy záleží na nás

Scénář, jenž slibuje stabilizovaný svět, se skutečným datům ani nepřiblížil. Lidstvo v něm následuje cestu, která je udržitelná, a propady v ekonomickém růstu jsou jen drobné.

Herringtonová ale není jen poslem špatných zpráv. Dodává, že technologický pokrok a investice do různých služeb veřejnosti můžou riziko kolapsu odvrátit a dostat nás ke stabilitě. Máme na to ovšem opravdu jen málo času, osud lidstva se totiž údajně rozhodne už v následujících 10 letech.

Studie vyšla v listopadovém čísle odborného magazínu Yale Journal of Indrustrial Ecology.

Zdroj: Vice,  The Guardian, KPMG.com, indy100.com, IFL Science

Mohli jste minout: Stárnoucí populace? Praha není připravena. Tisíce seniorů nebudou mít kde dožít