Kočky by kupovaly myši aneb co se skrývá v konzervách pro kočky?

Je fér přiznat, že titulek tohoto příspěvku pochází z názvu černé knihy o krmivech z pera H. U. Grimma. V ní popisuje praktiky průmyslu, na jehož konci jsou granule, kapsičky a další pochoutky i „pochoutky“ pro kočičí i psí příslušníky domácností.

Pekinéz měl jíst drcené nosorožčí rohy

Psi a kočky měli a mají v lidské společnosti výsadní postavení, nesrovnatelné například s křečky či akvarijními rybičkami. Bylo to tak v minulosti a je tomu tak i dnes. Stačí připomenout čínskou císařovnu Cch´-si a její rady, jak má být opečováváno klasické čínské plemeno – pekinéz (pekingský palácový psík). „Nechť je krmen žraločími játry a prsy křepelek. Tak bude zachována jeho celistvost a sebeúcta. Ve dnech nemoci ať je pomazán vyčištěným tukem z nohy posvátného leoparda a z drozdích skořápek pije jablečnou šťávu, v níž jsou rozpuštěny tři špetky drcených nosorožcích rohů.“ Část jídelníčku sice podléhá čínské mystice, ale už tehdy věděli, že správná a zdravá výživa je základem úspěšného chovu.

Kocour Macour

Dovolme si nejprve klasický vesnický příklad, pro někoho možná trochu drsný. Vesnický Macík s bleskovým postřehem máchne tlapkou, ve zlomku vteřiny smrtícím úderem přitiskne k zemi malou myš a bez zaváhání ji začne pojídat. Neopovrhne mozkem ani játry a dalšími vnitřnostmi, pochutná si na srdci i svalovině a nemůže se vyhnout kožíšku. Tlamička je růžově zbarvená krví a po návratu na statek ho čeká „fuj, cos to zase sežral“. Kdybychom totéž napsali jinými slovy a zabalili do úhledné krabičky s fotografií vykoupaného Macíka s lesklou srstí, nikomu by to nepřišlo divné. Vždyť dostal maso i vnitřnosti obsahující tolik potřebné vitamíny. Vitamín A nebo riboflavin, potřebné pro správné fungování organismu, jsou obsaženy právě v játrech. Vše pro to, aby se z vaší kočky stal dlouhověký přeborník.

Myši v granulích?

A teď jiný úhel pohledu. Macík slyší, jak se v době večeře do jeho misky sypou granule. Nezaváhá, s děkovných gestem se otře paničce o nohy a pouští se do jídla, aniž by byla vidět krev, smrt či vnitřnosti. Bohužel taky není vidět odpad z jatek a celá plejáda chemických dochucovatel, mající překrýt skutečnou (ne)chuť. Že byste své kočce či pejskovi odpad nikdy nedali? Že si zaslouží nejméně stejně kvalitní krmi, jakou dopřáváme sobě, když už svého miláčka nehýčkáme jako čínská císařovna?

Výrobci schovávají informace v povinně zveřejňovaném složení čím dál rafinovaněji. Na uváděném složení platí stejná pravidla jako na lidských potravinách, jednotlivé složky musejí jít v sestupném pořadí podle množství tak, jak je daný produkt obsahuje. Takže pokud je „masová konzerva“ plná rýže nebo kukuřice, vypadalo by hloupě, kdyby maso bylo až na konci v nepatrném množství. Proto je dobré ji rozmělnit do několika součástí (např. kukuřice, kukuřičné otruby, kukuřičná lepková moučka), a maso se tak opticky dostane výš. A navíc taková pochutina ani maso obsahovat nemusí.

Je totiž rozdíl mezi svalovinou a živočišnou bílkovinou, což jsou i rozemleté kuřecí pařáty, kůže a další, pro lidskou konzumaci už nevhodný odpad. „Co přesně jsou vedlejší produkty živočišného původu? Zjednodušeně řečeno, vedlejší produkty živočišného původu jsou tím, co zbylo z poraženého zvířete po odstranění jedlé části. Patří mezi ně odpad ze zpracování masa, který není určen pro lidskou spotřebu,“ nabízí stručné vysvětlení Mike Sagman v materiálu The Truth About Animal By-Products.

Autor těchto řádků provedl kontrolu několika levných kočičích a psích konzerv a o svalovinu v podstatě nezavadil. O různé bílkoviny ano, to ale nevypovídá o tom, že by šlo o maso. Spíše naopak. Kvalitní výrobek se rád svalovinou pochlubí. Pokud potravina obsahuje „výmluvy“ typu blíže nespecifikovaných živočišných bílkovin, dejte přednost masu. Kočky by mu daly přednost taky. Anebo si dají ptáčka u krmítka.

Text: Topi Pigula