Kluk, nebo holka? Roli hrají geny otce, prozradila studie rodokmenů

Studie několika stovek rodokmenů naznačuje, že mužské geny hrají roli v tom, zdali se partnerům narodí dívka, nebo chlapec. Pravděpodobnost zplození syna nebo dcery totiž muži dědí od svých rodičů. To znamená, že muž, který má několik bratrů, má také větší pravděpodobnost zplození syna. Stejná pravděpodobnost platí také u dcer: má-li muž více sester, dědí se větší pravděpodobnost narození dcer.

Neprobádaný gen

Zajímavá studie pochází od autorů z britské Newcastle University, kteří chtěli především pomoci budoucím rodičům zjistit, jaké pohlaví pravděpodobně přivedou na svět. Vedoucí výzkumu Corry Gellatly do svého bádání zahrnul 927 rodokmenů. Nashromážděná data obsahovala informace o téměř 560 000 osobách žijících na území Severní Ameriky a Evropy a rodokmeny sahaly až do roku 1600. „Studie rodokmenu ukázala, že to, zda budete mít chlapce, nebo dívku, je pravděpodobně zděděno. Nyní víme, že muži mají větší pravděpodobnost, že budou mít syny, pokud mají více bratrů, ale mají také větší pravděpodobnost, že budou mít dcery, pokud mají více sester. U žen to ovšem nemůžeme předvídat,“ vysvětlil Gellatly.

Již delší dobu víme, že pohlaví dítěte určuje spermie, která pronikla do vajíčka. Závisí na tom, zda je nositelkou chromozomu X nebo Y. Ženské pohlavní buňky obsahují vždy pouze jeden z párových chromozomů X. Kombinace XX tedy předurčuje pohlaví ženské, přičemž XY pohlaví mužské. Matky (samice) produkují pouze vajíčka s chromozomem X, kdežto otcové (samci) produkují spermie s chromozomy X nebo Y. Výzkum ovšem poukazuje na dosud neobjevený gen, který kontroluje, zda mužské sperma obsahuje více chromozomů X nebo Y. A právě tahle informace ve výsledku ovlivňuje pohlaví dítěte.

Vyvážená populace

Gen se skládá ze dvou částí zvaných alely, z nichž jeden zdědí od každého rodiče. Gellatly ve své práci poukazuje na to, že muži pravděpodobně nesou dva různé typy alel. Tato skutečnost má za následek vznik třech možných kombinací v genu, který řídí poměr spermií X a Y. Muži s kombinací „mm“ produkují více spermií Y a mají více synů. Druhá skupina „mf“ produkuje zhruba stejný počet spermií X a Y, což vede k přibližně stejnému množství synů a dcer. Poslední „ff“ produkuje více X spermií, které přispívají k vyšší pravděpodobnosti početí dcer. Tak či onak, narození potomci si odnášejí geny od obou rodičů, což podle Corryho Gellatlyho vysvětluje, proč kolem sebe vidíme poměrně vyvážené množství mužů a žen.

Matka příroda ale pamatovala na všechno, což dokazují následující řádky. Jako první si uveďme pozoruhodný příklad z válečného období. Mnoho zemí, jejichž obyvatelstvo se účastnilo světových válek, později zaznamenalo nárůst narozených chlapců (během bitev docházelo k velkým ztrátám zejména na straně mužské). Například už rok po skončení 1. světové války se ve Velké Británii narodili další dva chlapci navíc na každých 100 dívek. Neméně zajímavá je pak skutečnost, že se během válek a katastrof rodí mužských potomků naopak citelně méně. Podle dřívějších výzkumů může v této záhadě hrát zásadní roli evoluční vývoj. Ženy totiž během těhotenství častěji potratí plody mužského pohlaví. Ovšem pokud v „těžkém období“ mužský jedinec přece jen přijde na svět a dožije se dospělosti, v budoucnu pravděpodobně počne více potomků.

Text: Petr Smejkal