Kdo žije déle, tlustí, nebo hubení?

Spory mezi dvěma vědeckými institucemi již trvají osm let. Nejde o akademické otázky a obě instituce již uskutečnily řadu výzkumů týkající se toho, abychom pochopili, jak to, co jíme, ovlivňuje délku našeho života. Vědci zjišťují, že štíhlí lidé mohou žít déle a že méně kalorií lidskému organismu prospívá. Omezení příjmu kalorií může skutečně prodloužit život až o 30 procent, jak ukazují některé pokusy na zvířatech z 90. let, napsal italský deník La Repubblica.

Jíst méně se vyplatí?

Wisconsinská univerzita v Madisonu dělala v roce 2009 pokus na makacích a dosáhla pozoruhodných výsledků. Tři roky po americkém National Institute on Aging (NIA) se jí však nepodařilo zcela potvrdit, že omezený příjem kalorií prodlužuje věk. Ohledně údajných příznivých účinků sníženého příjmu kalorií se začaly objevovat informace, které si protiřečily. To trvalo do té doby, než se Wisconsinská univerzita a NIA rozhodly zasednout k jednomu stolu a přehodnotit všechny údaje ze svých experimentů. Dospěly ke společnému závěru, který publikoval časopis Nature Communications.

Omezení kalorického příjmu organismu prospívá, to je nezvratný výsledek. Není zcela jasné, zda dokáže prodloužit život, ale rozhodně zvyšuje počet let prožitých ve zdraví a zabraňuje vzniku nemocí, které jsou rozšířené v bohatých zemích: rakovina, cukrovka, infarkt a mrtvice. Podrobnosti toho, co se děje uvnitř buněk a v genech, jsou známy jen do určité míry. Avšak jíst méně a zpomalit metabolismus má podle celé řady pokusů mnoho účinků: od snížení rezistence na inzulin (tedy rizika cukrovky) po snížení zánětů tkání (tedy nepřímo rizika rakoviny a srdečních nemocí).

Americká Caloric Restriction Society shromáždila tisíce svých členů ochotných drasticky omezit příjem kalorií výměnou za slib, že budou zdravější a možná i déle naživu. "Rozdíly v údajích o dvou kontrolních skupinách ovšem stále vrhají stín pochybností na to, jak snížení kalorického příjmu působí," připouští autorka jednoho z pokusů Rozalyn Anderson.

V mládí dietář, později neplodný

Ukázalo se, že institut NIA nedokázal opakovat výsledky, protože opice, jimž byl omezen kalorický příjem, byly příliš mladé. Zahajovat drastickou dietu v první fázi života se zdá být méně užitečné, než když je zahájena ve vyšším věku. Snížení příjmu kalorií a zpomalení metabolismu mají totiž vedlejší účinky: jedním z nich je snížení plodnosti.

Na univerzitě v Madisonu se pak skupina makaků, jimž nebyl omezen příjem kalorií, přiblížila v mnohém stravování typickému v bohatých zemích s přemírou kalorií, cukrů a bílé mouky. Rozdíl mezi opicemi, které jedly jako lidé v bohatých zemích, a opicemi, jimž byl omezen kalorický příjem, se jasně ukázal: opice žily v průměru o tři roky déle a téměř se u nich nenacházely stopy po kardiovaskulárních chorobách, nádorech či cukrovce.

Vědci zjistili, že prodloužení života není jen výsledkem sníženého příjmu kalorií, ale že hraje roli i to, v jakém věku byla dieta zahájena, jakou má jídelníček skladbu a kdy a kolikrát denně se jí. To jsou okolnosti, které mohou vysvětlovat rozdíly mezi studiemi.

Tyto výzkumy jistě v budoucnu ovlivní stravování lidí. První testy na lidech, které byly zahájeny asi před dvěma roky, podávají jasné výsledky i tehdy, aniž by se přistupovalo k drastickému snížení kalorického příjmu.

ČTK