Kde se berou homosexuálové? Sexuální orientaci získávají už v děloze

Homosexuála nedělají geny, ale vliv prostředí, zní zpráva kalifornských biologů. Tímto prostředím je ale zřejmě děloha matky, kde se embryo vyvíjí. DNA tam podléhá různým vlivům, které ji mění.

William Rice a Urban Friberg věří, že objevili důkazy o přenosu i vzniku homosexuality. Našli v epigenetickém materiálu značky, které kontrolují, jak se budou dále vyvíjet naše geny poté, co přijdeme na svět. Tyto značky se, na rozdíl od většiny genetických rysů, přenášejí z matky na syny a z otců na dcery.

To by mohlo vysvětlovat, proč existují rodiny, kde se homosexualita „dědí“, přestože nebyl objeven žádný gen homosexuality. Současně, pokud by se tato teorie potvrdila, by to znamenalo, že homosexualitě se dá jen těžko naučit – většinou se získá od předků ne-genetickou cestou. A protože se většina epigenetických značek vymaže a na další generaci se nepřenese, vysvětluje se tak i původ homosexuálních dětí v heterosexuálních rodinách.

Základna a nadstavba

Tyto mechanismy jsou vlastně jakousi nadstavbou, další vrstvou informací, která je nalepená na lidskou DNA. Pokud bychom to měli popsat nějak srozumitelněji, tak geny jsou jakýmsi návodem, zatímco epigenetické značky řídí jeho provedení. Například určují, kde, kdy a jak se konkrétní gen projeví.

Friberg a Rice dokonce vytvořili matematický model, který mapuje vliv epigenetiky v homosexualitě. Jejich model je schopný předvídat, jak často se homosexualita vyvolaná epigentickými faktory v rodinách objeví – výsledky odpovídají statistickému odhadu, kolik procent homosexuálů ve společnosti je.

Jejich studie je současně první, která ukazuje evoluční výhody homosexuality. Epigenetické značky způsobující homosexualitu totiž mají i kladný vliv. Ne přímo na dítě, ale na jeho matku – jejich vyšší výskyt zlepšuje fyzickou kondici rodiče – což umožňuje větší šanci k porození dítěte….