Jste to, co jedla vaše matka! A jste obézní? Máme se na co vymlouvat?

Parafrází oblíbeného pořadu se dostáváme k zajímavému fenoménu, který většinu z nás nejspíš nikdy nenapadl. Ať už jsme se svou váhou spokojeni, či nikoli, obvykle přemýšlíme o tom, jakým způsobem se vlastně stravujeme. To je samozřejmě správně, jelikož genetické dispozice a podobné vlivy se nám změnit nepodaří, zatímco do vlastního jídelníčku zasáhnout můžeme. Jenže co když naši váhu ovlivňuje i to, jak během těhotenství jedla naše matka?

Stravování matky je klíčové

"Já si přece můžu přidat, vždyť jím za dva!" Takové věty většina těhotných žen někdy pronese, zároveň jsou však časté i obavy, zdali příliš velké porce v těhotenství nemohou vést k obezitě dítěte. Roli samozřejmě hraje spousta faktorů, z nichž řada ani není známa. Dosavadní výzkumy však naznačily, že se rozhodně nevyplatí podceňovat věk matky, její celkový zdravotní stav, stravovací návyky či pracování metabolismu. Ale jak přesně?

Doktor Jae W. Lee se svým týmem z Oregon Health & Science University zjistil, že dva hormony zodpovědné za růst a správu metabolismu jsou z vývojového hlediska propojené. Růstový hormon s označením GHRH se nachází v hypothalamu a stará se o růst a zrání těla. Neuropeptid známý jako AgRP má zase na starost udržení optimální energie a přijímání potravy. O správné fungování obou systémů se přitom stará konkrétní bílkovina, pracovně označovaná DLX1. Její aktivita umožňuje, aby růst prostřednictvím hormonů probíhal tak, jak má.

Co si matka dala k jídlu?

Vědci tento proces zkoumali na myších. Jakmile bílkovinu DLX1 z mozku myší odebrali, pokusná zvířata začala tloustnout. "Je to vůbec poprvé, co se podařilo dokázat vztah mezi neurony typu GHRH a AgRP v průběhu vývoje. A navíc, vývoj obou druhů nervových buněk může být uměle podpořen po narození, během růstu dítěte," řekl Lee.

V další fázi se vědecký tým zaměří na to, zdali je možné bílkovinu DLX1 kontrolovat pomocí nějaké diety. Myším bude podávána specifická strava – některým bohatá na bílkoviny, u jiných zaměřená na tuky a tak dále. Skladba jídelníčku těhotných myší tak s nejvyšší pravděpodobností ovlivní genetickou výbavu jejich potomstva. Zatím nedokážeme přesně určit jak, ovšem jsme zase o krok blíž tvrzení, že naše návyky i metabolické zpracování jídla do značné míry určuje to, co jedla naše matka. To je panečku představa!

Text: MS