Jsme sami. Všechen život už ve vesmíru vymřel, naznačuje nová práce

Nakonec jestli to není dobře...

Proč jsme tak sami?

Astronomové objevili ve vesmíru v posledních desetiletích obrovské množství planet – a řada z nich je dokonce v obyvatelných zónách, podobně jako Země. Tak jak to, že jsme doposud nenarazili na žádnou vyspělou civilizaci nebo alespoň na stopy života?

Se stovkami tisíc a možná i miliardami obyvatelných planet si musíme pokládat otázku: proč jsme pořád sami? Pátrání po mimozemském životě se stalo svatým grálem astronomie – ale stále zcela bez úspěchu. Ukazuje se ale, že možná zůstaneme sami navždy: podle nejnovějších poznatků absolutní většina života vymírá velmi rychle po svém vzniku. Proč?

Je to paradox: Dynamické podmínky, které jsou zřejmě ideální pro vznik života, představují monstrózně velké riziko pro jeho další existenci. Tým astronomů napsal pro nové číslo časopisu Astrobiology článek, v němž dokazuje, že jediné, co ve vesmíru najdeme, jsou zkameněliny mikrobů – život je jinde již mrtvý.

Nestabilita formujících se planet je podle autorů této práce příliš velká na to, aby se na nich život udržel. Má mnoho faktorů, mnoho proměnných – a všechny jsou vysoce proměnlivé; život by se musel těmto změnám přizpůsobovat nemožnou rychlostí. Odpovídají také na otázku, kterou si už určitě také pokládáte: jak je možné, že na Zemi život vznikl?

Autoři práce na ni odpovídají ale nečekaně: „Nevíme.“ Příčin mohlo být více, žádná však není tak silná, aby vyvážila všechna ta možná rizika, která existovala. Pozemský život si však musel tuto zatím neidentifikovanou schopnost vyvinout značně brzy ve svých dějinách – podle dosavadních poznatků zřejmě většina života na cizích planetách musela zahynout velmi brzy po jeho vzniku.