Jasno jednou provždy – je vegetariánství zdravé?

Je člověk skutečně všežravec?

Že je člověk všežravec, naznačuje už jeho anatomie – zubním vzorcem počínaje a délkou střeva konče. Asi nejlepším důkazem je fakt, že lidští všežravci a „masorádi“ normálně prospívají, zatímco ryzí vegetariány jiných živočišných druhů na opačnou stravu nepředěláme. Předpokládat, že se z vlka stane vegetarián, či naopak kráva bud dobře prosperovat, pokud její jídelníček zpestříme syrovým masem, je veskrze naivní. Základem sporu o to, proč (ne)být vegetariánem, potažmo veganem odmítajícím i mléčné výrobky, je fakt, že některé aminokyseliny důležité pro náš život, si tělo vyrobit neumí a ve světě rostlin se hledají velmi těžko.

Maso je pro náš zdravý vývoj potřebné. Ovšem to neznamená, že skutečně nejde nahradit. I když žádná rostlina neprodukuje životně důležitý vitamín B12, kobalamin, což otevírá dveře jak seriózním, tak šejdířským výrobcům potravinových doplňků. Zároveň ale roste obliba a tedy i prodej pseudomasných výrobků, jako jsou vegetariánské buřty či celá plejáda sójových náhražek. Opomiňme evoluci člověka, v níž je vegetariánství vlastně jen novodobým výstřelkem. Lovci mamutů si nemohli dovolit spoléhat se jen na bobule a tradiční lovecká společenství taktéž. Už samotný fakt, že maso dodává některé životu potřebné látky, ukazuje směr k nejjednodušší cestě ke zdravému, normálnímu vývoji. Obrácený postup, žít jen o mase, nese stejný problém – stačí jen zmínit nedostatek vitamínů, riziko kurdějí…

Hlavní riziko vegetariánství

„Při dlouhotrvajícím nedostatku vitamínu B12 nastává vážné a nevratné poškození nervového a kardiovaskulárního systému vedoucí až k smrti. Je rovnou třeba uvést, že žádná rostlina ho v dostatečné míře neprodukuje. Ani různé variety populární a jinak užitečné řasy rodu Chlorella nejsou v žádném případě dostatečným zdrojem vitamínu B12,“ píše v příspěvku Člověk býložravcem František Vyskočil, který publikoval v posledním čísle časopis Vesmír. Zda se, že vitamín B12 je jediným skutečně rizikovým faktorem. Pokud tento vitamín přijímají vegetariáni a vegani, žádným způsobem nestrádají, což by se projevilo zejména v oblasti krvetvorby.

Kolik je na světě vegetariánů?

Vegetariánů a veganů je na světě zhruba miliarda, zejména díky hinduistické Indii a části budhistů a hinduistů v Číně. Podíváme-li se na statistiky z USA, zjistíme, že v roce 2016 se masa zřeklo 3,3 % dospělé americké populace. Znamená to, že žít se tak rozhodně dá. Samozřejmě jinou otázkou je etická a zejména ekologická stránka věci. Pro „výrobu“ masa, a jak ukazují aktivistické snímky slepic či zbídačeného dobytka, mnohdy se se zvířaty zachází jako s věcí. Navíc je potřeba mnohem více plochy a vody pro produkci masa než pro produkci zeleniny či obilovin. František Vyskočil uvádí, že každých 5 sekund umírá jedno dítě na podvýživu a miliarda lidí na Zemi hladoví.

To už jistým argumentem pro sníženou spotřebu masa je. A navíc, vegetariáni jsou přeje jen v mnohých ohledech zdravější, od cukrovky po ischemické choroby, od krevního tlaku po některé druhy rakoviny. Takže obecné shrnutí zní: nemusíte být přímo vegetariánem, ale pro vás i pro planetu bude lepší, když se od masa odkloníte směrem k zelenině a celozrnným výrobkům. Jíst méně a „zeleněji“ znamená žít déle a kvalitněji. A tady s menším rizikem onemocnění. Podobně, jako je dokázán vliv kouření na rakovinu plic, tak je prokázán i vliv konzumace červeného masa (hovězí, vepřové) na vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Text: Topi Pigula