Japonsko chystá první robolympiádu. Dřív, než čekáte!

Po boku letních olympijských her se zřejmě budou pyšnit i roboti. Nejde však o revoluci, nýbrž o evoluci robotiky.

Za šest let pohostí japonské Tokio letní olympijské hry, poprvé v historii by na nich však mohli zápasit nejenom lidé, ale i roboti. Vznik první "robolympiády" nedávno posvětil japonský premiér.

Roboti všech barev

"Chtěl bych, aby se na letních hrách v roce 2020 sešli roboti z celého světa a ve vlastní olympiádě poměřili své technické schopnosti," sdělil premiér Shinzo Abe. Namísto běhání po hřišti by se tak mělo jednat o jakou ultimativní variaci již nyní běžně pořádaných soutěží ve zdatnosti robotů.

Snaha Japonska není vázána jenom na ukázky schopností robotů. Shinzo Abe rovněž oznámil vytvoření speciální vládní instituce, která má pomocí pobídek a návrhu nových strategií zajistit trojnásobné zvětšení už tak velkého japonského průmyslu s roboty. Země vycházejícího slunce se totiž už více než dvě dekády potýká se stagnující ekonomikou a právě robotika by mohla být odvětvím, které vrátí Japonsko do relativně unikátního exportního postavení.

Doposud nejznámější soutěží ve výkonech robotů je DARPA Robotics Challenge, další soutěže rychle přibývají. Vedle Japonců nedávno svou olympiádu například oznámili i Švýcaři, tentokrát nikoliv robotí, nýbrž „kyborgskou“. Jmenuje Cybathon a v roce 2016 na ní mají soutěžit lidé vylepšení o robotické exoobleky a další zesilující konstrukce.

Konstruktérům tyto události slouží jak k ukázce jejich práce (a zisku investorů), tak i vzájemné výměně nápadů a motivaci. Příkladem dopadů podobných událostí je například Ansari X PRIZE pro soukromé lety do vesmíru či DARMA Grand Challenge, jež dala soutěžícím za cíl sestavit automaticky ovládané auto.

S odstupem od soutěží lze říct, že obě technologie jsou dnes velmi blízko masové aplikaci a během několika let, ne-li pouze měsíců, budeme svědky jak soukromých pilotovaných misí na oběžnou dráhu, tak i největší revoluce na silnicích od vzniku spalovacího motoru.

Robotika na růstu

Už v současné době je robotika extrémně rozvětveným odvětvím. Budeme-li mluvit jenom o autonomních nebo dálkově ovládaných strojích, ty přeprogramované jsou totiž běžné už dekády, tyto za poslední roky učinily velký krok kupředu. Příchod 3D tiskáren a levných pohybových senzorů, stejně jako zjednodušených mobilních počítačů a všudypřítomného internetu, dává příslib vyšší dostupnosti, ovladatelnosti i opravitelnosti robotů. Současně s tím přibývá i pozoruhodných technologických inovací – nedávno se například objevil "první skutečný transformer" čili miniaturní robot schopný po vzoru origami měnit tvar.

Přibývají tak i úvahy nad tím, nakolik budou roboti příštích let připravovat lidi o práci. Nedávno byl například zprovozněn první automat produkující rychlé občerstvení. Argumentem pro jeho zavedení je možnost provozu 24 hodin denně levněji než v porovnání s lidskou obsluhou. Podaří-li se zjednodušit jeho výrobu a údržbu, je jenom otázkou času, než na něco podobné přejdou fastfoody ve světových metropolích. Zůstává velkou neznámou, co se pak stane s tamními pracovníky. Protesty proti těmto tzv. disruptivním technologiím, z nedávné doby například i „taxikářské“ aplikaci Uber, však dávají dobrou představu příštích dní…

Příchod skutečné roborevoluce, která by mohla přinést užitečné pomocníky pro uživatele celého světa, je vlastně už nyní pouze otázkou podobného podnikavce, jakým byl Steve Jobs nebo Bill Gates, který by zkombinoval existující technologie v líbivém obalu, dobrém marketingu a masivní distribuční síti. Třeba bude právě takový vizionář představovat svého nového robota právě za šest let v Tokiu.

Ladislav Loukota