Japonka měla ve vaječníku nádor obsahující funkční mozkovou tkáň. A nám to pomůže

Následná analýza nádoru výzkumníky z Shiga Medical Centre v Japonsku ukázala, že nádor obsahoval teratom s mozkovou strukturou, dokonce měl částečně vyvinuté lebeční kosti a fragmenty vlasů. Vědci zveřejnili své poznatky v časopise Neuropathology.

Teratom s "mozkem"

Teratom je vlastně nádor složený z různých tkání, které v daném místě normálně nebývají a které se vyvíjejí z pozůstalých drobných okrsků embryonální tkáně. Často bývá v pohlavních žlázách. Má různý stupeň zralosti a podle toho i stupeň zhoubnosti, srov. dediferenciace. Zhoubná varianta se někdy označuje jako teratokarcinom. Ve vyzrálých nádorech mohou být okrsky např. kůže, střeva, kosti apod.

Teratomy sice nejsou zdaleka tak neobvyklé, jak by se mohlo zdát. Ale ty, které mají mozkové struktury podobné tomu, co našli japonští vědci, jsou extrémně vzácné. V tomto případě je teratom, což je slovo, které pochází z řeckého slova znamenajícího monstrum, velmi pokročilý. Nejenže měl strukturu mozku, ale dokonce byl schopen přenášet elektrické impulsy, které do něj vědci z výzkumného týmu pouštěli.

Vlasatý nádor

Tento nádor byl přibližně 10 centimetrů velký a byla k němu přichycená směs „vlasů a lebeční kosti“, jak to vědci ve zprávě o svém objevu popisují. Teratomy jsou vlastně druh nádoru, který se nejčastěji vyvíjí v orgánech, jako je štítná žláza, játra, plíce, mozek anebo právě vaječníky.

Proč vlastně vznikají, to doposud není známo, ale první výzkumy naznačují, že stejně jako u rakovinných nádorů, které jsou výsledkem poruchy během buněčného dělení, jde také u teratomů o abnormální růst kmenových buněk. Vědci také uvedli, že přibližně 20 procent nádorů vaječníku obsahuje teratomy, které často mají vlasy, zuby, svaly, tuk nebo chrupavku – a samozřejmě někdy, byť zcela výjimečně, i mozkové buňky. Velmi zřídka jsou takové buňky uspořádané do něčeho podobného mozkovým částím.

V některých případech tyto nádory mohou způsobit zdravotní problémy s imunitou, ale tato pacientka, 16letá dívka, neměla před operací žádné symptomy. Celý tento příběh zní i podle vědců značně morbidně a možná i bulvárně – jde o ovšem pro vědu o skvělou příležitost prozkoumat změny buněk, především těch kmenových, které by jinak poznat nemohla. Může to vrhnout nové světlo na vývoj a vznik tkání a v důsedku přinést i řadu nových terapií, které by mohly být využitelné například proti rakovině.

Text. MK