Jaké má vesmír větry? Sakra rychlé
Astronomové zřejmě pozorovali dvě černé díry, které pohlcují své hvězdy extrémní rychlostí – a zbytky hmoty vyvrhují rychlostí čtvrtiny rychlosti světla! Vymyká se to všemu, co o rychlosti objektů ve vesmíru víme.
Objev učinili astronomové z Cambridge s využitím dat z XMM-Newtonovy observatoře, která patří Evropské kosmické agentuře. Využili k tomu údaje z vesmírné observatoře XMM-Newton; ty potvrdily poprvé existenci dvou silných vesmírných větrů, které pocházejí ze dvou velmi podivných zdrojů radiace.
Informace o objevu vyšla v odborném časopise Nature. Vědci v článku popisují, že když pozorují vesmír skrze Rentgenovo záření, dominují obloze dva typy astronomických objektů: supermasivní černé díry, které leží v jádrech velkých galaxií a tak pohlcují hmotu, a také binární systémy složené ze zbytku hvězdy (nejčastěji z bílého trpaslíka, neutronové hvězdy nebo černé díry) a sousedské hvězdy, jejíž hmota je tímto tělesem pohlcována. V obou případech vytváří plyn kolem velmi hustého a kompaktního tělesa v centru jakýsi prstenec. Částice v něm vytvářejí tření, které zahřívá plyn vydávající světlo na nejrůznějších vlnových délkách – nejvíce ovšem na rentgenovém záření.
Asi před 30 lety ale vědci objevili existenci další třídy podobných objektů: jako zdroj světla jsou až stotisickrát silnější než binární systémy, přesto jsou vždy výrazně slabší než i ty nejmenší černé díry. Navíc se nikdy nenacházejí v centrech galaxií... Co by to mohlo být?
Dr. Ciro Pinto z Cambridge, který se na výzkumu tohoto podivného fenoménu podílel, popsal, co o něm zjistili: „Myslíme si, že jde o velmi speciální binární systémy, které vysávají plyn mnohem rychleji než klasické binární systémy. Mohlo by jít o systémy tvořené silně magnetizovanými neutronovými hvězdami anebo atypickými černými dírami (s hmotností kolem tisícovky Sluncí) – ale ve většině případů je důvod pro jejich podivné chování zatím nevysvětlitelný...“
Pinto se svým týmem analyzoval chování těchto objektů na údajích ze soustav, které se nacházejí v „blízkosti Země“ - tedy pouhých 22 milionů světelných od Mléčné dráhy.
"Vědci byli překvapeni, že větry takové rychlosti a síly vůbec mohou existovat - odporuje to dosavadním teoriím. Umožňuje je zřejmě extrémní gravitace těles, jež jejich pohyb způsobují - ale astronomové se domnívají, že možná narazí na ještě zcela jiné vysvětlení, které může přepsat dosavadní znalosti zákonů vesmíru..."
Text: MK