Jak vznikla lidská řeč? Vědci našli nečekanou stopu u opic!

Jde o velkou opici ze starého světa

Mezi lidským a opičím „jazykem“ jsou nečekaně velké podobnosti, popsali lingvisté.

Rozsáhlá vědecká studie provedená u dželad (což jsou takoví velcí paviáni) ukázala, jak moc podobný je komunikační systém opic s lidskou řeší. Obě struktury se řídí stejným jazykovým zákonem – jedním z těch nejjednodušších a navíc platným u všech lidských řečí.

Jde o tzv. Menzerath-Altmannův, což je jeden z nejpodstatnějších jazykových zákonů. Je založen na principu: čím delší je slovo, tím kratší jsou v průměru jeho slabiky. Tento vztah nejprve pozoroval Paul Menzerath, matematicky ho vyjádřil slovenský jazykovědec Gabriel Altmann.

Tento zákon je jedním ze základů jazykovědy, výrazně se používá v řadě jejích odvětví – například v kvantitativních oborech, má však uplatnění také v kryptografii. Mezinárodní vědecký tým teď potvrdil, že stejným zákonem se řídí i dželady: čím delší hlasové sekvence vydávaly, tím kratší byly zvuky v nich.

Samci dželad vydávají dlouhé sekvence zvuků, jsou tvořené až šesti typy zvuků, které seskupují do „vět“ až o 25 členech. Vědci analyzovali 1065 těchto výkřiků od 57 samců žijících v Sankaberu (Etiopie). A ukázalo se, že tyto zvuky velmi přesně odpovídají tomu, jak by se chovala lidská řeč podle Manzerath-Altmannova zákona.

Vědci o tom informovali v článku vydaném v odborném časopise PNAS. Jejich práce je velmi zajímavá a důležitá rovnou z několika důvodů. Poprvé v dějinách vidíme, že lidská řeč má jasné a společné kořeny s vyjadřováním jednodušších tvorů – navíc takových, kteří jsou našimi přímými příbuznými. Objevily se tyto zákony u našich společných předků? Jsou dané něčím uvnitř našich mozků anebo mají souvislost spíše s naším zvukovým aparátem?

Na tyto otázky zatím odpovědi nemáme a bude je muset odkrýt až budoucí vědecký výzkum. Ale podle nejnovějších objevů to vypadá, že komprese podobná Manzerath-Altmannovu zákonu se objevuje napříč celou řadou přírodních jevů, třeba v DNA…