Jak vypadá sonický třesk? NASA zveřejnila úžasné fotky
Známe to všichni. Proletí nadzvuková stíhačka a ozve se rána. Jak vypadá fotografie takové rány?
Northrop T-38 Talon
Americký nadzvukový proudový cvičný letoun Northrop T-38 Talon se stal oblíbený v mnoha letectvech světa od Číny po Německo, od Portugalska po Jižní Koreu, přičemž nejvíce jich logicky provozuje USA a to jak v rámci US Air Force, tak v NASA. Má konvenční koncepci s jednoduchou ocasní plochou, malým, tenkým křídlem a příďovým podvozkem a je určen pro 2 osoby – pilota a instruktora. Zjištění fyzikálních podrobností sonického třesku, tedy co přesně se děje, je důležité zejména z hlediska bezpečnosti pilotů. Během třesku a rázové vlny může dojít, a nejeden pilot se o tom v minulosti přesvědčil, ke ztrátě ovladatelnosti stroje.
Northrop T-38 Talon nad Texasem Zdroj: USAF
„Šokové vlny jsou vytvářeny letadly, které letí rychleji než rychlost zvuku. Když tyto vlny splynou, vytvářejí hlasitý třesk v podobě zvukové efektu. NASA doufá, že její výzkum přinese další informace při plánování tichého nadzvukového stroje X-59 QueSST, který je určen pro zkušební lety v roce 2022. Nové datové body by mohly umožnit vědcům vylepšit X-59 tak, aby vznikl jen slabý šum, když narazí na zvukovou bariéru. Nejznámější komerční nadzvukové letadlo, Concorde, mělo kvůli problémům se sonickým třeskem povoleno prolomit zvukovou bariéru pouze tehdy, když bylo nad oceánem. Ovšem pokud by tišší technologie, kterou má X-59 používat, byla životaschopná, mohlo by to přinést nadzvuková letadla zpět na scénu,“ cituje NASA odborný magazín Popular Mechanic.
V rámci testovacího letu letěly stroje T-38 v těsné formaci pouhých 9 metrů od sebe, zatímco nad nimi je sledoval další letoun vybavený speciálním fotoaparátem a dalším vybavením. Letouny z Armstrong Flight Research Center v Kalifornii vyletěly do výšky 10 000 metrů a k překonání zvukové bariéry, a tedy vzniku sonického třesku došlo u všech strojů najednou. Fotografovi se podařilo zachytit okamžik vzniku rázových vln a jejich vzájemnou interakci. "Jsem nadšen, jak se tyto snímky povedly," okomentoval výsledky J. T. Heineck, výzkumný pracovník výzkumného centra Ames NASA. "S tímto upgradovaným systémem jsme řádově vylepšili jak rychlost, tak kvalitu našich snímků z předchozích výzkumů," dodal.
Člověk nemusí být zrovna fyzik či vědec, kterého NASA zaměstnává na projektu vývoje nadzvukového stroje X-59 QueSST, aby ocenil grafickou stránku snímků. Ne každý ocení jejich vědeckou hodnotu, ale snad každý si řekne: „Jo, to se NASA povedlo.“ Text: Topi Pigula