Jak sestavit nejlepší playlist k práci či učení? Zkuste tyhle 3 tipy

Pokud jste na tom stejně jako většina z nás, rádi si k učení nebo práci pustíte nějakou hudbu. Možná je to pro zpříjemnění jinak poměrně otravných úloh, takže trochu zapomenete, že vlastně musíte pracovat. Anebo vám správně zvolený hudební podkres pomáhá k soustředění a vy tak nevědomky využíváte takzvaného Mozartova efektu. Pod tímhle atraktivním názvem se počátkem 90. let objevila série výzkumů dokazujících krátkodobé zvýšení kognitivních schopností při poslechu klasické hudby (především pak tvorby božského Wolfganga Amadea). A to chceme, že?

Na začátek se nakopněte

Postupem času se ukázalo, že na každého funguje něco trochu jiného. V závislosti na osobních hudebních preferencích se aktivuje chemická látka dopamin, jakmile slyšíme tóny naší oblíbené písně. Navíc poslech hudby, kterou máme rádi, zvyšuje krevní oběh a množství kyslíku v krvi, díky čemuž se cítíme plni energie – a díky dopaminu navíc máme i dobrou náladu. To je ideální stav na práci!

Tyto podmínky však vydrží jen chvilku, obvykle v řádu několika málo desítek minut. Nelze tedy počítat s tím, že se s oblíbenými písněmi nadšeně protančíte celým pracovním dnem a navíc za sebou zanecháte obrovské množství práce. „Nakopnout se“ několika oblíbenými skladbami je dobrý způsob, jak si zvednout energii i motivace na začátek pracovního dne, ale po první desetiminutovce byste měli zvolit trochu jinou strategii.

Jen hudba, žádná slova!

Leigh VanHandel, docent hudební teorie z Michiganské státní univerzity, doporučuje ponořit se do instrumentálních skladeb. Tenhle jev jste si možná potvrdili i na vlastní kůži – když posloucháte písně s textem, snadno se začnete soustředit více na zpívaná slova nežli na samotnou práci; a efektivita práce rázem rapidně klesá, neboť máte nemalou část vašich kognitivních kapacit zaplněnou poslechem slov. Vyplatí se proto sáhnout k instrumentální tvorbě, kterou dobře znáte – taková totiž neruší. Pokud nejste zvyklí poslouchat písně, zkuste instrumentální verze známých písní; všelijakých coverů najdete na internetu přehršel. Zároveň byste se však měli vyhnout jazzu a podobně náročným žánrům – jestliže na ně nejste zvyklí, bude váš mozek až příliš zaměstnán sledováním rytmických proměn a překvapivých melodií. A to v práci či při učení nechcete!

V jednom případě se však náročnější hudba vyplatí, a to když musíte dělat repetitivně práci, která vás vlastně nudí. Komplexní hudba může být výzvou, která probudí pomalu usínající organismus při vykonávání stereotypní činnosti. Jak ale VanHandel nezapomíná dodat, nebojte se experimentování – vedle hudebních preferencí hrají velkou roli i osobnostní faktory a ideální pracovní playlist extroverta se od toho introvertního bude výrazně lišit.

Takže, když si to shrneme – po pár oblíbených písních na úvodní načerpání energie se vyplatí zhodnotit složitost hudby ve vztahu k náročnosti úkolu, který budete dělat. Čím těžší úkol, tím jednodušší a známější hudbu byste měli poslouchat; a naopak. Stále však myslete na to, že by se vám to, co si pouštíte do uší, mělo především líbit!

Text: MS