Jak bude vypadat svět za 200 milionů let? Spojí se v jediný kontinent
Zajímavá studie počítá se čtyřmi scénáři. Lidstvo se ale pravděpodobně ani jednoho nedočká. Jaké jsou?
Kontinenty planety Země jsou v neustálém pohybu. Během historie se nejméně třikrát spojily, aby vytvořily jedinou obrovskou masu. Na kontinenty můžeme pohlížet jako na obrovské skládačky kolem Země. Když se od sebe odklánějí, vytvářejí mohutné oceány; pokud se naopak srocují, vytvářejí obrovské území a oceány mizí. K takovým jevům dochází vlivem pohybujících se tektonických desek zemské kůry, na nichž kontinenty leží.
V pravidelném cyklu tak dochází ke spojení menších kontinentů do tzv. superkontinentu, jehož části zůstávají pospolu po dobu několika set milionů let – tedy do doby, než se zase rozpadne. Desky se pak rozloží nebo rozptýlí, vlivem čehož se od sebe začnou vzdalovat. Za dalších zhruba 400 až 600 milionů let se obří masy opět vrátí k sobě a celý jev se znovu opakuje.
Čtyři scénáře
Poslední superkontinent zvaný Pangea vznikl zhruba před 310 miliony let, přičemž doba jeho rozpadu do současné podoby byla odhadnuta na 180 milionů let. Vědci nyní míní, že ke vzniku dalšího superkontinentu dojde za 200–250 milionů let. Obavy, kam pojedeme na dovolenou, si však dělat nemusíme, neboť daný cyklus je teprve ve své polovině. Otázkou nicméně zůstává, jak bude nová Pangea vlastně vypadat. Vědci pracují se čtyřmi základními scénáři nového superkontinentu: Novopangea, Pangea Ultima, Aurica a Amasia. Jednotlivé formy závisí na různých scénářích, které však spojuje rozpad kontinentu Pangea a způsoby, jakým se světové kontinenty pohybují dnes.
Pravděpodobná Novopangea
Pokud bude současná situace přetrvávat, tedy že se Atlantský oceán otevírá a Tichý oceán uzavírá, Ameriky se srazí s unášenou Antarktidou a posléze i s již sraženou Afrikou a Eurasií. Pokud nedojde k výrazným změnám současného pohybu tektonických desek, právě tento scénář považují odborníci za nejpravděpodobnější.
Pangea Ultima a obří Tichý oceán
Druhý scénář pracuje s možností, že se otevírání Atlantiku zpomalí, a naopak se začne uzavírat. Podsouvání litosférických desek v Atlantiku by se mohlo potenciálně šířit po celém východním pobřeží Ameriky, což by vedlo k reformě Pangey. Ameriky, Evropa a Afrika by se znovu spojily do superkontinentu, který by obklopil Tichý oceán.
Aurica – nový oceán
Mohlo by dojít také k uzavření jak Atlantiku, tak Pacifiku. V takovém případě by pravděpodobně vznikl úplně nový oceán, který by oba své předchůdce nahradil. Scénář Aurica počítá s panasijským rozkolem, kdy by od západní Indie až po Arktidu vznikl nový oceán. Po vzniku superkontinentu Aurica by východní Asii a Ameriky z obou stran uzavřely vody Pacifiku. Jakmile se Atlantik zavře, Evropa a Afrika se znovu připojí k Amerikám.
Amasia
Čtvrtý scénář počítá se zcela jiným osudem planety Země. Všechny kontinenty, s výjimkou Antarktidy, se pohybují na sever, kde se následně shromáždí kolem severního pólu. V takovém případě by Atlantický oceán a Tichý oceán zůstaly otevřené.
Odborníci považují studii tektonické budoucnosti Země za velmi důležitou, neboť odhaluje nejen budoucnost a minulost naší planety, ale zároveň přináší spoustu zajímavých otázek. Nikdo například neví, jaké bude na Zemi panovat klima, jakým způsobem se bude vyvíjet a přizpůsobovat život a tak dále. „Je to opravdu důležité, neboť právě to ovlivňuje vývoj celé naší planety, včetně života, který na ní žije,“ uvedl Brendan Murphy ze St. Francis Xavier University v Novém Skotsku. Murphy se ale zároveň domnívá, že do té doby lidstvo pravděpodobně vymře.
Text: Petr Smejkal