Znáte 7 nejlepších knih Isaaca Asimova? Mistr sci-fi zemřel přesně před 30 lety

Autor předlohy k filmu Já, robot s Willem Smithem v hlavní roli zdaleka nemá na svědomí jen stejnojmennou knihu povídek. Isaac Asimov (1920–1992) obohatil literaturu o těžko uvěřitelných 200 knih, mezi kterými kromě science-fiction najdete i průvodce biblí nebo dílem Williama Shakespeara a příručky o dějinách starověkého Egypta, Řecka nebo Říma.

Syn židovských uprchlíků ze sovětského Ruska se naučil ve Spojených státech v pěti letech sám číst a v roce 1941 obhájil na Kolumbijské univerzitě doktorát z chemie. Armáda ho do svých řad povolala až krátce po skončení druhé světové války, zato ho ale málem nechala v roce 1946 v rámci operace Crossroads ozářit při pokusném jaderném výbuchu na atolu Bikini (Asimov byl převelen jen několik dnů před explozí).

Isaac Asimov sice unikl ozáření, zemřel ale nakonec jako jedna z obětí nemoci AIDS. Tou se nakazil při operaci v roce 1983, kdy mu byla podána HIV pozitivní krev.

Asimov, který svou první sci-fi povídku publikoval už v roce 1939, je mnohonásobným držitelem cen Nebula, Hugo a Locus pro nejlepší autory science-fiction a spolu s Arthurem C. Clarkem a Robertem A. Heinleinem patří mezi tři nejvýznamnější autory tohoto literárního žánru v USA. Tady je sedm jeho nejlepších sci-fi kousků.

Soumrak (Nightfall, 1941)

Už ve svých 21 letech publikoval Asimov v časopise Astounding Science Fiction povídku o planetě osvětlované šesti slunci, díky nimž tamní lidé neznají tmu. Ta přichází jen jednou za 2049 let, kdy všechna slunce krátce zapadnou a civilizace upadne do barbarství. V roce 1990 Asimov námět povídky rozpracoval spolu s Robertem Silverbergem do románu Příchod noci.

Já, Robot (I, Robot, 1950)

Asimov předvídal v budoucnu rozvoj humanoidních robotů a tomuto konceptu věnoval množství sci-fi povídek vydaných postupně v několika sbírkách. Definoval přitom tři základní zákony robotiky, které se staly dogmatem sci-fi literatury:

1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.

2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.

3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Oblázek na obloze (Pebble in the Sky, 1950)

Tady s Asimovem cestujete v čase tisíce let do budoucnosti, kdy je Země radioaktivní a přelidněná. Lidé se zde proto mohou dožít jen 60 let, což je úředně stanovená hranice. Skvělé prostředí pro hlavního hrdinu, který je záhadným paprskem přenesen z „dnešního“ Chicaga.

Nadace (Foundation, 1952)

Jedině Asimov dokáže čtenáře rychlostí světla úspěšně prohnat 500 lety galaktických událostí na pouhých 300 stranách. Podobně jako sága o robotech má i tato novela odehrávající se v „neznámé době a v neznámé galaxii“ četná pokračování.

Ocelové jeskyně (Caves of Steel, 1953)

Sci-fi detektivka ze série o robotech. Detektiv má vyšetřit vraždu robotického inženýra, k ruce dostane koho jiného než robota. Vzájemná interakce člověka a humanoidního robota v celé své asimovské kráse.

Ani sami bohové (The Gods Themselvs, 1972)

V jedné z mála knih, kde Asimov popisuje mimozemskou civilizaci, Země v roce 2070 objevuje možnost čerpat energii pomocí zařízení pojmenovaného elektronová pumpa. Za vším ale ve skutečnosti stojí mimozemská inteligence, která energii převádí do svého paralelního vesmíru.

Nemesis (Nemesis, 1989)

Přelidněnou Zemi má v budoucnu zachránit planetární systém hvězdy Nemesis objevené ve vzdálenosti pouhých dvou světelných let od Slunce. Pochopitelně nic není, jak má být, a z hvězdy spásy se stane hvězda smrti.