Mezi indickými pacienty s nemocí COVID-19 se šíří smrtící černá plíseň. Co ji způsobuje a jak se jí dá zbavit?

Indické zdravotnictví, které v současnosti drtí obrovské množství pacientů s onemocněním COVID-19, dostalo další ránu. V tamních přeplněných nemocnicích se rychle šíří mukormykóza.

Infekce může skončit smrtí

Toto nakažlivé plísňové onemocnění postihuje hlavně dutiny a plíce a způsobuje mimo jiné poruchy zraku, bolest na hrudi, dýchací potíže, a dokonce i vykašlávání krve. Typickým projevem infekce je ovšem začernání tkání, zejména v okolí nosu, očí nebo úst. Proto se nemoci také lidově říká černá plíseň.

Lékaři v Indii nyní řeší, proč toto jinak vzácné onemocnění postihuje tolik lidí. V postižených oblastech totiž řeší až 25krát více případů než obvykle. V současnosti indické úřady evidují téměř 9 000 nemocných, přes 250 lidí boj s infekcí již prohrálo. Léčba je navíc velmi komplikovaná, neboť se plíseň odstraňuje chirurgicky, na což ve větších městech momentálně nezbývají kapacity a na venkově nemají k takové operaci mnohdy ani potřebné vybavení.

Oslabení steroidy i diabetes

Vysoká koncentrace pacientů s covidem na jednom místě, tedy v přeplněných nemocnicích, je samozřejmě neodmyslitelným faktorem. Mukormykóza je ale oportunní infekce. To znamená, že se jí daří v organismu, který je už oslabený a jehož imunitní systém nefunguje správně. Proto se jí zřejmě v organismu pacientů s covidem tak daří. Jsou totiž většinou na steroidech, které imunitu člověka cíleně tlumí. Lékaři tak brání velkému riziku smrtící cytokinetické bouře, kterou COVID-19 často vyvolává.

Dalším rizikovým faktorem, který má plíseň s covidem společný, je podle všeho diabetes. „90 až 95 procent pacientů, kteří se mukormykózou nakazí, jsou buď diabetici, nebo berou steroidy. V jiných případech tuto infekci téměř nevídáme,“ říká doktor Randeep Guleria, ředitel Indického institutu medicíny.

8848 Mucormycosis/Black fungus cases in India at present. Highest numbers in Gujarat, Maharashtra, Andhra, MP & Rajasthan. pic.twitter.com/B2jMDtJ4j9

— Shiv Aroor (@ShivAroor) May 22, 2021

I tak je ale počet lidí, kteří mukormykózou denně onemocní, znepokojivě vysoký. Proto se vědci domnívají, že v celém problému musí působit ještě jiné faktory. Jedním z nich by mohlo být sucho a s ním spojená špatná kvalita ovzduší a vysoká prašnost. Houbové spóry mají totiž v těchto podmínkách daleko větší šanci se masově šířit. Federální indická vláda už dokonce požádala jednotlivé státy, aby vyhlásily epidemii.