Tajemství cestování vesmírem: Astronauty můžou zachránit houbičky

Mykolog Paul Stamets se dlouhodobě zabývá účinkem psychoaktivních hub na lidský organismus a především mozek. Stamets mimo jiné věří tomu, že za záhadným evolučním skokem, kdy se před pár stovkami tisíc let rychle zdvojnásobila kapacita mozku našich předků, stojí právě konzumace lysohlávek či podobných hub. A v nedávném rozhovoru pro časopis Scientific American Stamets dokonce zmínil využití houbiček pro rozličná vesmírná dobrodružství.

Houby ve vesmíru

Stamets se společně s dalšími odborníky podílí na rozvoji oboru s pracovním názvem astromykologie. Vědci ve spolupráci s NASA zkoumají, jak by jednoho dne bylo možné terraformovat cizí planety – tedy vytvořit na nich podmínky k životu podobné těm pozemským. To zahrnuje i hledání způsobů, jak na jiných planetách vysadit flóru, kterou známe ze Země, díky čemuž by celoplanetární klimatické podmínky lépe umožnily přežití člověka.

„Houby byly prvními organismy, které se dostaly na souš, ožvykovaly skály a daly vzniknout zvířatům asi před 650 miliony let. My jsme potomky potomků těchto sítí hub,“ přiblížil Stamets. Houby totiž napomáhají obohacení půdy a postupem času umožňují růst potravin pro lidské obyvatele. V ideálním případě by tedy pro meziplanetární cestování stačilo sbalit semena rostlin, které by následně vyrostly až na jiné planetě – úspora zdrojů díky terraformaci cizího světa pomocí hub zní snad až příliš dobře.

Více způsobů využití

V první fázi zmíněného programu se Stamets pokouší nalézt kmeny hub, jež dokážou růst na regolitu neboli horninovém materiálu nacházejícím se na potenciálních terestrických planetách. Nejde přitom pouze o výběr flexibilních hub, které smysluplně porostou i v nepříznivých podmínkách, nýbrž i o vytvoření celých systémů umožňujících následnou biodiverzitu. Dalším krokem bude vymyslet, jak s těmito vybranými houbami pracovat co nejefektivněji, aby postupně napomohly přežití dalších složitějších organismů – včetně člověka. To vše by podle Stametse mohlo být vyzkoumáno a otestováno během dalších deseti až dvaceti let.

Významný mykolog navíc předjímá i vesmírné využití hub, které jsme zmiňovali na začátku. Vzhledem k existenci desítek studií potvrzujících přínosy lysohlávek (a dalších psychoaktivních hub) pro léčbu deprese, úzkosti či posttraumatické stresové poruchy se nabízí takové využití i ve vesmíru. Dlouhodobý pobyt astronautů mimo naši planetu si o výskyt psychických problémů přímo říká a změněné stavy vědomí spojené s konzumací houbiček mohou představovat způsob, jak se s nežádoucími pocity vyrovnat – větší kreativita, pocit sounáležitosti a napojení na transcedentálno, což jsou jevy často popisované při konzumaci lysohlávek, tak mohou mezihvězdnému cestování nečekaně pomoci. Bude zajímavé sledovat, nakolik se Stametsovy optimistické vize potkají s realitou.

ZDROJ: Scientific American