Chcete se stát hledačem pokladů? Britské muzeum shání člověka, který vyřeší následky obrovské krádeže
Zní to jako práce snů pro milovníky historie a detektivek. Krumpáč ale nechte doma. Pozice neobnáší nebezpečné výpravy do divočiny a vyprošťování památek pohřbených pod nánosy hlíny a písku. Náplň práce zaměstnance, kterého teď Britské muzeum hledá, ale může být stejně dobrodružná.
V srpnu 2023 Britské muzeum oznámilo, že postrádá zhruba 1500 artefaktů. Interní audit odhalil, že se katalogy sbírek vedly dost ledabyle, bylo ale jasné, že předměty nejsou jen někde zašantročené. Někdo je ukradl. Šlo převážně o drobné kousky, které se veřejně nevystavovaly a uchovávaly se ve skladu hlavně pro účely zkoumání. Zlaté šperky, polodrahokamy, intaglia (rytiny v drahých kamenech či skle)... Nejstarší pocházel z 15. století před naším letopočtem, nejnovější byl z 19. století našeho letopočtu.
Zásilka z USA
„Toto je velmi neobvyklý případ. Vím, že mluvím za všechny kolegy, když říkám, že bereme ochranu všech předmětů, které máme v péči, extrémně vážně. Muzeum se omlouvá za to, co se stalo,“ uvedl v prohlášení tehdejší ředitel muzea Hartwig Fischer. „Nyní jsme tomu učinili konec a jsme odhodlaní věc napravit. Již jsme zpřísnili bezpečnostní opatření a spolupracujeme s externími odborníky na dokončení definitivního seznamu toho, co chybí, je poškozeno a zcizeno. To nám umožní soustředit úsilí na to, aby se všechny předměty našly.“ Fischer kvůli skandálu pár dní poté odstoupil z funkce.
Rozběhla se velká akce na záchranu sbírek. Střípky z „pokladu“ se nacházely po celém světě a už v následujícím roce mělo muzeum 626 artefaktů zpět. Největším úlovkem bylo 268 kusů, které se naráz podařilo dostat z USA.
„Když jsme oznámili zdrcující zprávu, že z naší sbírky byly ukradeny předměty, lidé pochopitelně předpokládali, že je to konec a je nepravděpodobné, že bychom jich někdy znovu viděli víc než jen hrstku. Tak to obvykle u podobných krádeží bývá,“ uvedl pro BBC George Osborne z představenstva Britského muzea.
Milionový poklad za pár šupů
Muzeum vědělo, kdo za vším stojí. Sepsalo stížnost na doktora Petera Higgse, vedoucího kurátora oddělení zaměřeného na staré Řecko a Řím, do jehož správy spadala většina zmizelých cenností. A samozřejmě dostal padáka.
Dlouholetý a jinak důvěryhodný zaměstnanec muzea měl ze sbírek mezi roky 2009 a 2018 tajně odebírat vzácné předměty, falšovat záznamy v databázi a lhát kolegům. Další zhruba pětistovku kusů poškodil, když z nich odstraňoval zlato, které patrně nechal roztavit. Podle londýnské Metropolitní policie zorganizoval nejméně 96 podezřelých prodejů. Obvykle za směšné peníze. Jako uživatel Sultan1966 například na aukčním serveru Bay nabízel starořímský šperk v hodnotě 50 tisíc liber (cca 1,4 milionu korun). Vyvolávací cenu stanovil na 40 liber. Při krytí stop ale nebyl příliš důsledný. Účet u systému internetových plateb PayPal měl propojený se svojí domácí adresou a používal absurdně průhledné falešné jméno Paul Higgs. Při domovní prohlídce se u něj našel blok s poznámkami registračních čísel ztracených předmětů i bronzové mince a medaile.
Přečtěte si také: Krádež Van Goghových obrazů provedli amatéři. Nejcennější část spláchli do záchodu
Higgs tvrdil, že mince pocházejí z dědictví po příbuzné. Všechna obvinění popřel. Hájil se tím, že je pod velkým tlakem, trpí psychickými potížemi a není schopen efektivně reagovat na probíhající řízení.
Hledá se detektiv
Do dnešního dne se vrátilo 654 artefaktů. Další tři stovky se povedlo najít a identifikovat díky detektivní činnosti zaměstnanců muzea, sběratelů a art dealerů. Pětičlenný tým muzea, který se dosud zabýval pátráním a obnovou sbírky, je už ovšem přetížený, a vedení proto hledá specialistu, který se pustí do mravenčí práce s novým elánem. „Chceme dát dohromady co nejvíc personálu, abychom se pokusili posunout vpřed,“ vysvětluje Thomas Harrison, nový vedoucí řeckých a římských sbírek. Hraje se totiž o čas, aby nezmizely všechny stopy. Podle Harrisona už je nepravděpodobné, že by se našlo najednou větší množství cenností, spíš už to bude jen sem tam kousek.
Zodpovědností nového „detektiva“ bude důsledná katalogizace a kontrola archivů, aby se v budoucnu předešlo podobným nepříjemnostem. Jeho práce má ale hlavně spočívat v komunikaci s obchodníky, sběrateli, dražiteli a uměleckými domy po celém světě a v prověřování všech indicií a hlášení, která muzeum obdrží. Britské muzeum stále žádá veřejnost, aby posílala tipy, které by mohly vést k nalezení ztracených předmětů. Seznam přidalo do mezinárodního rejstříku ztracených uměleckých děl The Art Loss Register a fotky vystavilo na svých stránkách. Tak schválně, neviděli jste náhodou něco, co Britům chybí?
Zdroj: Artnet, Smithsonian Magazine
Video, které jste mohli minout: Největší zpronevěra v Česku u soudu: Zmizelo 161 milionů. Ukaž se, strašidlo, volali poškození