Google ví, kdy zemřete. Umí to spočítat jeho umělá inteligence s přesností 95 procent!

S Googlem jsme všichni ve spojení prakticky pořád – a díky tomu toho o vás ví víc, než si připouštíte – třeba i datum vaší smrti...

Google: život a smrt

Z pohledu běžného člověka je schopnost umělé inteligence předvídat lidskou smrt dost znepokojivá, z hlediska moderní medicíny je to naopak naprosto skvělé.

Autoři nové umělé inteligence z týmu Google Medical Brain v polovině května popsali, jak vytrénovali algoritmus tak, aby dokázal říct, zda nemocní, kteří jsou přijímáni do nemocnice, vyjdou ven, nebo tam zemřou. Popsali to v článku v odborném časopise Digital Medicine.

Když byl program testován v reálných podmínkách, ukázalo se, že je nehorázně přesný – smrt dokázal předpovědět s úspěšností 95 procent. To je mnohem lepší výsledek, než jakého dosahují lidští lékaři, kteří pracují na příjmových odděleních amerických nemocnic.

Případ: rakovina

Autoři zprávy popsali i několik konkrétních situací, kdy stroj překonal lidské experty. V jednom z nich byla do nemocnice přijata pacientka v posledním stadiu rakoviny prsu – její plíce byly plné tekutiny a prohlédlo ji několik lékařů. Ti na konciliu odhadli, že pravděpodobnost, že během pobytu v nemocnici zemře, se pohybuje kolem 9,3 procent. Vycházeli z jejího stavu, vlastní zkušenosti a dalších dat.

Stejnou pacientku prohlédla i umělá inteligence od Google – vycházela ovšem ze 175 639 informací, které dokázala najít v ženině lékařské dokumentaci a ze statistik úmrtnosti, které má k dispozici. Z toho program usoudil, že pravděpodobnost úmrtí je více než dvojnásobná oproti odhadům lidských lékařů – žena pak o deset dní později opravdu zemřela.

Hlavní výhodou stroje je obrovské množství dat, které dokáže ve velice krátké době vyhodnotit, popsat a porovnat s jinými statistikami – a to zcela bez emocí, které mohou lékařům jejich práci komplikovat. Výsledky ukázaly, že úmrtnost do 24 hodin po přijetí do nemocnice tato umělá inteligence předpovídá s úspěšností 95 procent, což je o 10 procent více než klasické predikční metody používané v amerických nemocnicích.

Používat, nebo ne?

Je ovšem otázkou, zda by se měly takové programy používat v praxi. Snadno totiž může dojít k výsledku, který psychologové označují jako sebenaplňující se proroctví. Pokud totiž lékaři budou mít od stroje informaci, že pacient s nejvyšší pravděpodobností nepřežije, mohou k němu přistupovat jinak než k těm, kdo mají pravděpodobnost vyšší, a mohou pak, byť třeba podvědomě, takovému pacientovi poskytovat horší péči. Tyto otázky by podle expertů měli rozhodovat spíše než manažeři nemocnic nebo programátoři odborníci na etiku, psychologii a filozofii – ocitáme se totiž najednou u hranice, kdy o lidském bytí a nebytí začínají rozhodovat stroje…

Text: MK