Fandíte boji proti globálnímu oteplování? Zrušte dovolenou, vybízejí vědci

Každoroční dovolená představuje pro většinu pracujících nepostradatelnou součást roku. Ideálně někde u moře, daleko od domoviny a pracovní rutiny. Zatímco si většina cestovatelů letecký transport a pobyt ve vytoužené destinaci náležitě užívá, intenzivní cestovní ruch planetě Zemi výrazně škodí. Cestovatelská mánie se neustále rozrůstá a v současné době stojí za 8 % skleníkových plynů. Původní představa byla přitom „pouhých“ 2,5–3 %. Pakliže byste rádi snížili globální oteplování, zrušte dovolenou a zůstaňte raději doma. Alespoň takhle zní doporučení studie australských výzkumníků z University of Sydney.

Emise skleníkových plynů

Nová analýza odhalila, že globální cestovní ruch představuje jednu dvanáctinu světových emisí skleníkových plynů. Zatímco předchozí studie zkoumaly pouze emise oxidu uhličitého (CO2) v souvislosti s leteckou dopravou, aktuální výsledky zohledňují emise CO2 a další škodliviny související s výstavbou a údržbou turistické infrastruktury. Řeč je o letištích a hotelích přes emise spojené s nákupy potravin a suvenýrů. „Podívali jsme se na obchod mezi různými zeměmi a také na údaje o emisích skleníkových plynů, abychom dospěli k celkovému číslu globální uhlíkové stopy cestovního ruchu,“ řekla pro BBC vedoucí studie Arunima Malik.

Nelichotivá zjištění, sesbíraná ze 160 zemí, naznačují, že globální cestovní ruch v letech 2009 až 2013 představoval emise skleníkových plynů, které se rovnají asi 4,5 miliardám metrických tun CO2. Letecká přeprava přitom představuje z celkového výčtu zhruba 12 %. Odborníci tedy bijí na poplach a varují před nadcházejícími léty, během nichž očekávají výrazné zhoršení. Pakliže bude „dovolenkový“ trend pokračovat a světová ekonomika stále poroste, do roku 2025 může uhlíková stopa globálního cestovního ruchu přesáhnout až 40 %.

Bilionový byznys

Účinná řešení samozřejmě existují. Organizace spojených národů (OSN) například již dříve navrhla, aby cestovatelé vybírali dovolenou v blízkosti svých domovů. Mimo jiného radí například více využívat veřejnou dopravu. Nikoho snad ani nepřekvapí, že tohle poněkud svérázné doporučení nesklidilo ovace a cestovní ruch i nadále zažívá nevídaný boom. Dané odvětví se řadí mezi obrovský a vzkvétající průmysl, jehož hodnota přesahuje 7 bilionů dolarů. Ostatně pomyslná kolesa cestovního ruchu zaměstnávají jednoho z 10 pracovníků na světě.

Mezi největší tuzemské cestovatele patří Američané, Číňané, Němci a obyvatelé Indie. Kanaďané, Švýcaři, Nizozemci a Dánové zase stojí za vyšší uhlíkovou stopu za hranicemi svých států. Na nejvyšší míře emisí se podílejí zejména vzdálené ostrovní destinace, jako například Maledivy, Kypr či Seychely. Do těchto lokalit cestují turisté z obrovských dálek, jejichž přeprava a pohodlí jsou odpovědné za 80 % ročních emisí. Paradoxní přitom je, že právě exotické destinace spoléhají na příjmy z cestovního ruchu, ale zároveň jsou nejzranitelnější vůči účinkům klimatických změn.

Bohatí turisté

Studie uhlíkových stop se cestovním ruchem zabývala skutečně obšírně. Mimo jiné upozornila na zvyšující se poptávku po mezinárodním cestování v rozvíjejících se zemích, jako je Brazílie, Indie, Čína a Mexiko. Za vším údajně stojí bujarý ekonomický růst. Pakliže lidé vydělávají více než 40 tisíc dolarů ročně (asi 872 tisíc korun), jejich uhlíková stopa z cestovního ruchu se zvyšuje o 13 % při každém 10% nárůstu příjmů. Jednoduše řečeno, čím bohatší lidé jsou, tím se jejich cestovatelská vášeň navyšuje. „Existuje skutečná potřeba, aby lidé poznali, jaký je jejich dopad v cílové destinaci,“ uvedla ředitelka Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) Rochelle Turner. Těmito slovy tak reagovala na obrovskou spotřebu vody a energií hýřivými turisty, která je v poměru k obyvatelům cílových lokalit nepoměrně vysoká. Ostatně ani nemusíme chodit do vzdálené minulosti, stačí si jen vzpomenout na situaci v Kapském Městě počátkem letošního roku.

Text: Petr Smejkal