Fakt, nebo názor? Pro Američany prý totéž
Žijeme skutečně v postfaktické době? Chtěli bychom věřit, že nikoli, ovšem nedávný průzkum ukázal, že rozdíl mezi fakty a názory se dnes už nebezpečně stírá...
Tahle terminologie je v dnešní době zřejmě problematičtější, než by se mohlo zdát. Není divu, záplava fake news a všeliljak pochybných médií vede k tomu, že i naši zákonodárci a jiné vážené osoby častěji než zřídka sdílejí obsahy, které mají k pravdě skutečně velmi daleko. Může nás však alespoň trochu uklidnit, že tento problém se netýká pouze našich končin, nýbrž ani za oceánem na tom nejsou o nic lépe. Názor, nebo fakt – pro leckoho je to vlastně jedno a totéž.
Fakta, názory… a průšvihy
Washingtonská organizace zaměřená na sociologické průzkumy Pew Research Center provedla online průzkum s velmi nelichotivými výsledky. Účastnilo se zhruba pět tisíc respondentů, kteří měli zdánlivě jednoduchý úkol: u každého z deseti tvrzení zvolit, zdali se jedná o fakt či pouhý názor. Mezi tvrzeními byly například tyto věty:
- Potrat by měl být většinou legální.
- Prezident Barack Obama se narodil ve Spojených státech amerických.
- Náklady na zdravotní péči jsou v přepočtu na jednotlivce ve Spojených státech nejdražší v rozvinutém světě.
- Vláda je vždy rozhazovačná a neefektivní.
Nevypadá to složitě, že? Přesto byly výsledky poměrně děsivé. Pouze 35 procent dotázaných dokázalo správně identifikovat všech pět názorových tvrzení, zatímco s fakty to bylo ještě horší – pouze čtvrtina respondentů je zvolila správně! Z doplňujících charakteristik o sledovaném vzorku vyšlo několik dalších zajímavých výsledků.
Zajímejte se!
Nejlépe dopadli ti, kteří věří novým médiím. I když tedy temná zákoutí internetu skýtají spoustu nebezpečných dezinformací, ti, kteří mají v informovanost prostřednictvím nových médií důvěru, si zřejmě dokážou vybrat dostatek relevantních zdrojů a díky nim jsou na tom s orientací v současném světě lépe. Což potvrzuje i to, že nejhůře naopak dopadli ti, kteří v nová média žádnou důvěru nemají; těžko říct, z čeho (zdali vůbec z něčeho) informace získávají…
Zajímavým zjištěním bylo také to, že politické sympatie souvisely s tím, jak lidé odpovídali. Konkrétně tak, že příznivci republikánů i demokratů považovali za faktická tvrzení častěji ta, která odpovídala jejich přesvědčení – a to navzdory tomu, že se jednalo o pouhý názor. To je v souladu s takzvaným konfirmačním zkreslením, což je dobře popsaná chyba v našem myšlení. Podle ní upřednostňujeme ta sdělení, jež podporují náš stávající názor.
Ani zde se tedy nejedná o žádné překvapení a nezbývá než zase jednou vyzvat čtenáře, aby se zajímali o dění okolo sebe a dali si dostatek času na zjišťování informací nejen o rozličných tématech, nýbrž i o médiích, jež je přinášejí. Vyplatí se to.
Text: MS