Kde se vzaly názvy evropských zemí? Grónsko je famózní podvod, Španělsko souvisí s falešnými králíky

Názvy evropských zemí nejčastěji vznikly odvozením od etnika, jež na daném území žilo. To platí pro Česko i Slovensko, dále třeba Anglii, Skotsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko či Finsko. Ani názvy spojené s klíčovou charakteristikou nejsou vzácností, a tak málokoho překvapí, že Norsko znamená „severní cesta“, Island je „země ledu“ a Černá Hora se jmenuje podle regionálně významného pohoří Lovćen. Řada států však přišla ke svému jménu mnohem neotřeleji. Tady je pět z nich, které stojí za pozornost.

5) Itálie

Legendární král Italus, nebo „země telat“? Možností je více, i když ta první zní o něco důstojněji. Král řeckého původu měl být vnukem Odyssea a na území dnešní Kalábrie v jižní Itálii měl moudře vládnout – dokonce prý svůj lid proměnil z pastevecké společnosti na zemědělskou. Druhou a zřejmě pravděpodobnější možností je však řecké pojmenování Itálie podle množství telat (či také býků), jimiž tehdejší území Apeninského poloostrova oplývalo.

The main Calabrian figure of the heroic age is king Italo, the legendary king of Enotri, a tribe which inhabited the lands around Catanzaro(in the middle of Calabria)16 generations before the Troy war.Italo gave his name to his people, then to southern Italy and then to all of it pic.twitter.com/mnv7fncPhk

— Gyrgir (@gyrgir3) June 5, 2021

4) Severní Makedonie

Balkánský stát momentálně nese název Republika Severní Makedonie, kvůli neshodám s Řeckem si však musel několik dekád vystačit s provizorním jménem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Zajímavý je však i vznik názvu celého historického území. Ten nepřekvapivě pochází ze starořečtiny a původně označoval fyzickou zdatnost tamního obyvatelstva. Makedonie tedy znamená „země horalů“ nebo také „země vysokých lidí“.

3) Španělsko

Název jihoevropského státu je odvozen od slova Hispánie, jak se od starověku nazýval celý Pyrenejský poloostrov. Původ tohoto termínu není zcela jasný, předpokládá se však, že za ním stojí Féničané. Ve féničtině se jedná o složeninu slov „ostrov“ a „daman“. Damani jsou malí savci podobní králíkům žijící v Africe a na Blízkém východě, odkud Féničané pocházeli. Ti tedy během svých plaveb po Středozemním moři narazili na Pyrenejský poloostrov, považovali tamní hojně se vyskytující králíky za damany, a dokonce podle nich pojmenovali celou krajinu. Později se vžilo i podobné označení „země králíků“.

2) Bělorusko

Ano, skutečně se jedná o Bílé Rusko. Řada středověkých pramenů využívá barevných označení různých částí ruského území – kupříkladu na dnešních polsko-ukrajinských hranicích se nacházela Červená Rus, na bělorusko-ukrajinských hranice se zase rozléhala Černá Rus. Proč ale Bílá Rus byla zrovna bílá? Čistě pragmatickou odpovědí může být bílý oděv lokálního slovanského obyvatelstva. „Bělost“ zároveň může značit nepokoření území mongolskými nájezdníky nebo také vyznávání křesťanství převážnou částí tamějšího obyvatelstva (na rozdíl třeba od pohanské Černé Rusi). Další možností je spojení západního směru s bílou barvou na středověkých kompasech – proto mohla být západní část Ruska označena jako bílá.

1) Grónsko

Technicky se nejedná o suverénní stát, Grónsko je pouze autonomní území patřící oficiálně k Dánsku. Od své mateřské země se však nachází více než tři tisíce kilometrů daleko, má vlastní samosprávu – a také originální původ názvu, který na první pohled jaksi nesedí. Slovo Greenland (v dánštině Grønland) znamená „zelená země“, což příliš nekoresponduje s realitou největšího světového ostrova, jenž je z 85 procent pokryt věčným ledem.

Název dal ostrovu Erik Rudý, norský objevitel, který byl z rodné země na konci 10. století vyhnán za dvojnásobnou vraždu. Během svých následných plaveb narazil na Grónsko, které nechtěl pojmenovat po sobě kvůli špatné pověsti, zároveň však měl v úmyslu ostrov kolonizovat – a aby přilákal islandské osadníky, uchýlil se k zákeřné lsti a dal zemi název, který slibuje hojnost. A překvapivě se mu skutečně podařilo s pomocí islandských kolonizátorů vybudoval na jihu Grónsku rostoucí osadu.

ZDROJ: How Did Each European Country Get Its Name