Eichmann show! Jeden z nejlepších a nejoriginálnějších dokumentů současnosti uvidíte na ZOOMu!

Událostí tohoto týdne bude bezesporu celovečerní snímek Eichmann show s Martinem Freemanem v hlavní roli. Ale to zdaleka nebude všechno. Svět budeme poznávat i s dalšími osobnostmi: Lisa Chimes bude bojovat za opuštěná zvířata, Bruce Crompton ukáže, jak proměnit staré železo na historické kousky, Simon Reeve vám nabídne kávu a nebude chybět tradiční sobotní večer s Davidem Attenboroughem. Dostanou vás roztomilé surikaty a šokující žraloci. Prima ZOOM = excelentní dokumentární svět.

29. 2. 22.00 – Člověk a vesmír (Jaká je naše budoucnost?)

Lidstvo stále častěji napadá otázka, co s námi bude v budoucnosti? Příkladem toho jsou nástěnné malby. Dnes obdivujeme nástěnné malby v jeskyních, které vznikly před 40 000 lety, ale tehdejší lidi ani ve snu nenapadlo, že otisk jejich ruky způsobí takový poprask. Co zůstane po nás? Nám už je jasné, že život na Zemi vznikl díky Slunci, ale naše hvězda jednoho dne také zahyne a s sebou vezme i planetu Zemi, k tomu však dojde až za miliardy let, do té doby nás může zničit cokoli jiného. Z historie víme, že zničující může být asteroid, vždyť jeden takový vyhubil dinosaury. Lidé tudíž pracují na plánu, který by připravil lidstvo na zničení nebezpečného asteroidu. Výcvik probíhá ve stanici umístěné 15 m hluboko v moři, tamější podmínky jsou podobné podmínkám na asteroidu. Lidstvo by tedy mohlo být schopné odvrátit tuto katastrofu, pokud asteroid zaznamená včas. Další hrozbou je ale lidstvo samotné. Již od chvíle, kdy jsme se naučili používat oheň, řešíme získávání energie pouze spalováním. Ale zásoby naší planety se tenčí, proto vědci pracují i na jiných zdrojích energie. Podle některých je problémem lidstva to, že ho zajímá jen zítřek. Nikdo prý prakticky nemyslí na budoucnost. Ale na Špicberkách již existuje celosvětová banka semen – pokud by se tedy něco stalo, tak tam najdeme semena většiny druhů rostlin, které na naší planetě rostou. Tato banka je příkladem celosvětové spolupráce a dává naději na budoucnost lidstva.

1. 3. 20.00 – Eichmann show

11. duben 1961. Televizní režisér Leo Hurwitz v rozpáleném studiu v Jeruzalémě ostře sleduje tikající hodiny. Do začátku živého přenosu události, kterou budou sledovat stovky miliónů lidí v 37 zemích světa, zbývají poslední vteřiny. Začíná soud s Adolfem Eichmannem, strůjcem "konečného řešení" a mužem, který za druhé světové války zorganizoval hromadnou deportaci a vyhlazení šesti milionů Židů. Dramatická rekonstrukce skutečných událostí s Martinem Freemanem (Hobit, Sherlock, Kancl) připomíná tak skvělé filmy jako Duel Frost/Nixon a Dobrou noc a hodně štěstí. Napínavý příběh popisuje překážky a zvraty jedinečného okamžiku v historii televize i politiky.

1. 3. 23.00 a 23.30 – Doktorka Lisa: Chcete je? (1. a 2. díl)

Přichází soucitná veterinářka se srdcem ze zlata a nespočtem čtyřnohých bojovníků, kteří čekají na záchranu. Seriál o doktorce Lise má všechny správné ingredience na to, aby se stal novým oblíbeným pořadem pro celou rodinu. Lisa vyzbrojená svým typicky rozzářeným úsměvem pomáhá zvířecím svěřencům najít nový domov. Když to vyjde, získají šanci na nový život. „Zasvětila jsem život zachraňování zvířat. Tentokrát jsem vyrazila z operačního sálu, abych mohla pomoct ještě víc,“ říká zkušená veterinářka. Když vidím tolik opuštěných zvířat, láme mi to srdce. Proto se snažím povzbudit lidi, aby adoptovali zachráněná zvířata z útulků.“

2. 3. 21.00 – Proměny ledního medvěda

V médiích se mluví o hrozbě vyhynutí ledních medvědů kvůli neustálému zmenšování jejich přirozeného životního prostředí. Ale pokud všechen led opravdu roztaje, nestanou se z ledních medvědů prostě jen medvědi? Nebude řešením tohoto vážného problému samotná existence ledního medvěda? Je možné, že schopnost ledního medvěda přizpůsobit se nepříznivým podmínkám je mnohem větší, než si dokážeme představit. V takovém případě by se tento zvířecí druh dokázal zachránit sám. Předek ledního medvěda má koneckonců mnohé společné s dnešním medvědem ledním.

3. 3. 22.00 – Zvířecí gangy (Hroši)

Konflikty mezi zvířaty vznikají z různých důvodů. Může to být snaha získat nové území, právo na páření nebo jde o čistě prozaickou touhu přežít. Je však jisté, že matka příroda se bez zvířecích střetů neobejde. Dokumentární minisérie Zvířecí gangy představuje divoké druhy, které bojují proti jiným, ale i o moc a postavení ve vlastní smečce. Tak jako hroší gangy od řeky Luangwa. Tisíce hrochů tady zažívají bouřlivá léta, protože nakonec můžou přežít jenom ti nejsilnější a nejvíce prohnaní.

3. 3. 23.00 – Frank v Africe (1. díl)

Excentrický dobrodruh se vrací do Afriky, aby dokončil svou cestovatelskou ságu. A jeho život se ocitá v ohrožení. Ne jednou. Ne dvakrát. Mnohokrát. Ne nadarmo se Frankovi přezdívá Divoký! Vždyť se coural pouhých 15 metrů od lva, proběhl se hrochovi rovnou pod nosem nebo se snažil „skamarádit“ se stádem nosorožců. Myslíte, že takové vylomeniny Divoký Frank páchá jenom pro kameru? Možná, hlavně, že je zachytí!

4. 3. 20.00 – Šokující žraloci

Žraloci plavali oceány už 200 miliónů let před tím, než se na naší planetě objevili první dinosauři. Jsou to nekonečně rozmanití tvorové. Do dnešního dne vědci objevili a popsali čtyři stovky druhů. Dokumentární film Šokující žraloci představuje překvapivý výčet deseti nejdivnějších žraloků žijících v našich oceánech (nebo dokonce na pevnině)! Tito ohromující dravci jsou hlavními hrdiny nočních můr, ale velkými ostrými zuby jejich zajímavost nekončí. Úžasné barevné vzory, schopnost najít magnetická a elektronická pole, dokonce kanibalismus probíhající v lůně matky... Čím víc se toho o žralocích dozvídáme, tím nám připadají zvláštnější. Mořští biologové z renomovaného Scrippsova institutu oceánografie představují stavbu těla, přirozené prostředí a vývoj těch nejvýjimečnějších žraloků na světě.

4. 3. 23.00 – Lovci záhad I (Hledání křišťálových lebek)

Britský obchodník a výzkumník Frederick Albert Mitchell-Hedges měl už od mládí dobrodružnou povahu. Svůj život zasvětil zkoumání Střední Ameriky a pobřeží Karibiku. Frederick tvrdil, že objevil v panamské džungli novou lidskou rasu i že našel pod hladinou moře pozůstatky Atlantidy. Slávu si získal také díky lovu velkých ryb a žraloků. Díky svým divokým historkám si získával náklonnost veřejnosti i sponzorů. Frederick pravidelně dodával britským muzeím cenné artefakty, čímž si vysloužil také pověst schopného archeologa. Když ve 20. letech 20. století zkoumal středoamerický stát Belize, setkal se s legendou o křišťálové lebce. Frederick pátral v džungli po pozůstatcích starověkých Mayů. 1. 1. 1907 objevil spolu s dcerou Annou v puklině chrámu zářivou křišťálovou lebku. Mayský člen rady starších potvrdil, že lebka byla vyrobena podle hlavy významného mayského kněze před mnoha tisíci lety. Mayští kněží používali lebku při obřadních rituálech k přivolání smrti, Frederick ji proto nazval „Lebka zkázy“. Protože byla lebka součástí mayské historie a kultury, předal ji Frederick Mayům. Když se pak expedice chýlila ke konci, mayský stařešina věnoval lebku Frederickovi. Ve své knize Frederick tvrdil, že je lebka dílem několika generací starověkých Mayů, kteří ji trpělivě vybrušovali a opracovávali. Podle něj je lebka ztělesněním všeho zla, několik nevěřících cyniků při pohledu na ni zemřelo, jiní onemocněli. Roku 1959 zemřel Frederick na následky mrtvice a lebku zdědila Anna. Anna se spojila s americkým obchodníkem s uměním Dorlandem, aby mohla lebku vystavit v Americe, a případně ji prodat za 50 000 dolarů. Následujících 6 let strávil Dorland studiem lebky a ověřováním její pravosti. Dorland brzy nabyl přesvědčení, že lebka disponuje magickou mocí. Roku 1970 doporučil Dorland Anně, aby nechala lebku přezkoumat odborníky z laboratoří Hewlett-Packard. Vědci potvrdili, že se jedná o tisíce let starý mayský artefakt, vyrobený z jediného kusu čirého křemene. Vědci také potvrdili Frederickovu teorii, že byla lebka vyrobena během časového úseku přesahujícího jeden lidský život, jedná se tedy o dílo několika generací.

5. 3. 20.00 – David Attenborough: Mikro monstra (Konflikt)

Svět je přece jen malý. V tomto přelomovém dokumentárním seriálu sir David Attenborough představuje neuvěřitelnou přizpůsobivost nejúspěšnější skupiny zvířat na naší planetě – brouků. David Attenborough využívá nejnovější filmařské techniky a v bezkonkurenčních detailech zkoumá spletité a rafinované chování hlavních hrdinů. Zároveň odhaluje jejich komplikovaný svět, který normálně zůstává lidskému oku neviditelný. Seznamte se s armádami zabijáckých mravenců, pavouky, kteří spřádají hedvábné pasti, zuřivými škorpióny s paralyzujícími ostny, brouky, co na své nepřátele vystřelují vařící chemikálie, včelami, jež komunikují kolébavým tancem, nebo vraždícími brouky oděnými těly svých obětí.

5. 3. 21.00 – Velké zvířecí stěhování (1. díl)

V autech, vlacích, na lodích a v letadlech každý den cestují tisíce různých zvířat. Tento dokumentární film představuje odborníky na manipulaci se zvířaty, kteří mají na starost bezpečný převoz nejvzácnějších a nejnáročnějších nákladů na místo určení. Navštivte zázemí firem na převoz zvířat, zoologických zahrad a akvárií, kde se dozvíte o strastech souvisejících se stěhováním největších, nejmenších, nejnebezpečnějších a nejchoulostivějších tvorů na světě.

5. 3. 22.00 – Poklady starověkého Egypta (Zrod umění)

Jestli si myslíte, že poklady starověkého Egypta zahrnují jenom zlato a pyramidy, zkuste to znovu. Novinář a kritik Alastair Sooke zažívá ohromující dobrodružství ve starověkém Egyptě, pátrá po pokladech nejdéle existující civilizace v dějinách a odhaluje příběh o jejím vzestupu i pádu napříč celými věky. Alastair Sooke kašle na okoukaná klišé této éry a místo toho představuje, jak díky jedinečným geografickým podmínkám vznikly nejpozoruhodnější poklady, jaké svět spatřil.

5. 3. 23.00 – Americká 60. léta (Atentát na prezidenta Kennedyho)

22. listopadu 1963 byl v Dallasu spáchán atentát na prezidenta Kennedyho. Kennedy navštívil Dallas v rámci svojí předvolební kampaně, celý den si potřásal rukou se svými voliči a panovala dobrá nálada. Pak byl ale v průvodu zastřelen a na následky zranění zemřel v nemocnici. Policie pátrala po střelci a jeden reportér je navedl na stopu po Lee Oswaldovi. Policie Oswalda našla v kině a okamžitě ho zatkla. Oswald žil nějakou dobu v SSSR a žádal tam i o občanství. Oswald byl několik dní vyslýchán, ale k vraždě prezidenta se nikdy nepřiznal. Když měl být převezen do okresní věznice, byl zastřelen ještě v policejní budově. Střelcem byl Jack Rubenstein. Policie vraždou Oswalda uzavřela i případ vraždy Kennedyho, ale to se nikomu nelíbilo. Johnson tedy sestavil speciální komisi, která atentát na Kennedyho přezkoumala a vše znovu vyšetřila. Nakonec byla vydána Warrenova zpráva, která celý případ popsala a Oswalda označila za vraha Kennedyho. Společnost byla spokojená, ale jen chvíli, pak se objevili pochybovači. Pochybností přibývalo, až nakonec bylo oznámeno, že byl zatčen Clay Shaw, který se měl účastnit spiknutí k vraždě prezidenta. Shaw byl nakonec shledán nevinným. Garrison si ale tehdy stál za tím, že je Shaw vinný, a byl schopný udělat cokoliv, aby mu to lidé věřili. Nová zjištění ale nahrávala teorii, že skutečně střílel Oswald. Oswald se totiž před vraždou Kennedyho pokusil zabít i generála Walkera, ale minul o dva centimetry. I tak jsou dvě skupiny lidí – někdo se smířil s tím, že jeden člověk dokázal zabít tak mocného muže, a jiní k tomu potřebují spiknutí. Šlo o velkou náhodu, že se to Oswaldovi povedlo, ale život už je takový. Ten den, kdy Kennedy zemřel, se Amerika změnila.

6. 3. 20.00 – Váleční kšeftaři: Druhá světová z druhé ruky II (Pátrání na Filipínách)

Nadšenec, historik a milionář Bruce Crompton kšeftuje se starým vojenským vybavením. Jeho dobrodružství se odehrávají na bývalých bitevních polích i v nedalekých polozapomenutých stodolách v Evropě a zemích bývalého východního bloku. Pátrá po všem – od starých radiostanic až po celé tanky, které přežily druhou světovou válku. Nic ho nezastaví. Zvlášť když může získat ten pravý kus techniky za správnou cenu a pak na tom pěkně vydělat. V pokračování úspěšného seriálu se staré rezavé železo jako zázrakem mění na cenné historické kousky.

6. 3. 21.00 – Cesta za kávou se Simonem Reevem

Po celém světě se každoročně utratí miliardy za kávu. Tento nápoj je v různých podobách důležitou součástí života a kultury milionů lidí na Zemi. Ale kde se bere? Kdo pěstuje a balí naše zrnka kávy? Dobrodruh a publicista Simon Reeve vyráží na cestu napříč Vietnamem, který se během pouhých třiceti let stal druhým největším producentem kávy na světě. Simon zjišťuje, jak se rychle rozvíjející kávový průmysl podepsal na národu drobných farmářů. Jeho cesta začíná v Hanoji a vede na exotickou vysočinu. Tady se začala hromadně pěstovat káva, aby měli místní obyvatelé možnost lépe se vyrovnat s následky války se Spojenými státy. Jenže pěstování kávy zároveň vedlo k devastaci životního prostředí.