16. srpna 2024 14:40
Adam Vala

Proč má den zrovna 24 hodin? Poznejte tisíce let staré tajemství

Jsou věci, nad kterými příliš nepřemýšlíme – a někdy ta nejjednodušší otázka nemusí být ta zcela správná.

I přes to, že se čas jeví jako poměrně jasně definovaná veličina, pojí se s ním mnoho výjimek, pravidel a všemožných úskalí, která nás vůbec nemusí napadnout. Jako například Einsteinovo poznání, že čas běží tím rychleji, čím dále se nacházíme od gravitačního pole. Pro nás, na Zemi, je to zanedbatelná výchylka, ale astronomové se jí musí zabývat při pozorování vesmíru, stejně jako provozovatelé družic, poskytující určování souřadnic pomocí GPS.

Kde se vzal 24hodinový den

Jsou tu ale mnohem obecnější dotazy, na které nutně nemusíme dostat odpověď, která by vycházela z logických závěrů fyziky a dalších oborů. Jde třeba o otázku, proč je den dlouhý přesně 24 hodin? Dáme-li stranou skutečnost, že právě za takovou dobu se naše Země otočí jednou kolem své osy, nikde nebylo dopředu napsáno, že se dny mají počítat právě v souvislosti s touhle jednou otočkou. Proč ne dvě? Čtyři? Nebo dokonce šest?

Podle portálu Today You Should Know všechno vychází z toho, jak čas počítali a zapisovali staří Egypťané, kteří namísto desítkové soustavy využívali dvanáctkovou. To byl hlavní předpoklad pro to, aby dobu, za kterou se Země otočí kolem své osy, zapsali jako čas dělitelný dvěma, ale lépe šesti či dvanácti. Zároveň už Egypťané chápali, že je střídání dne a noci kosmickým cyklem a vzhledem k tomu, že chvíli byla tma a chvíli zase světlo, rozhodli se zvolený časový údaj půlit. Mohlo to být šest hodin na den a tři na den či noc, mohlo to být 12 hodin na celý den a šest na jeho polovinu. Ale i pro jemnější vystihnutí změn polohy Slunce zvolili dvanáct a dvanáct, čímž jsme se dostali právě k oněm 24 hodinám denně.

Čtěte také: Mayský kalendář byl konečně rozluštěn, 819denní cyklus již není záhadou

„Noční čas se dělil na 12 hodin podle pozorování hvězd. Egypťané měli systém 36 hvězdných skupin zvaných dekany, zvolených tak, aby v kteroukoliv noc vycházel jeden dekan 40 minut po předchozím,“ vysvětlil pro magazín ABC Science konzultant a kurátor astronomie na observatoři v Sydney Nick Lomb. Dodal pak, že byly vytvořeny tabulky, které měly lidem pomoci určit čas v noci pozorováním dekanů. Kupodivu byly takové tabulky nalezeny i ve víkách rakví, pravděpodobně pro to, aby i mrtví mohli určovat čas. A abychom vám nezůstali dlužní také vysvětlení, odkud se vzaly minuty a sekundy, díky můžete poslat starým Babyloňanům, kteří základ v podobě čísla 60 zdědili od Sumerů.

Zdroj: ABC Science, Today You Should Know

Video, které jste mohli minout: Unikátní záběry polární záře. Astronaut natočil úchvatné video z Mezinárodní vesmírné stanice

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom