Co prozrazuje starý izraelský hřbitov o zdraví dávného biblického národa?
Nález 3000 let starého hřbitova prozrazuje překvapivé údaje o zdravotním stavu biblických Filištínů. Co mohou říct staré kosti?
Neobřezaní z Bible
Pelištejci či Pelišté (starším českým názvem Filištíni) byli nesemitský národ, který přišel pravděpodobně z Kréty, dobyl kolem roku 1200 př. n. l. jižní pobřeží Palestiny a spojil kanaánské městské státy v jeden svazek.
O Pelištějcích se v Bibli mluví jako o „neobřezaných“, což se samozřejmě z odkrytých koster nepozná. „Byli dobře vyzbrojení, měli válečné vozy se železnými kosami, takže u okolních národů budili respekt. Navíc Izraelským zakázali vyrábět železné nástroje, takže když se měli bránit, beze zbraní byli úplně nahraní," píše Bruce Bower na odborném webu sciencenews.
Goliáš byl Filištín
Příběh malého práčete Davida, který vrženým kamenem zastavil mohutného Goliáše, je vykládán nejen jako příběh odvahy, ale i skutečnosti, že síla nemusí vždycky zvítězit. "Jedním z filištínských bojovníků byl obr Goliáš z Gatu. Když se vojska Filištínských a jejich soupeřů Izraelských utábořila na dvou kopcích naproti sobě, obr Goliáš dvakrát denně vyzýval někoho z Izraelců k boji muže proti muži. Což při jeho tělesné konstelaci a brnění neznělo ani trochu lákavě,“ zaznělo v pořadu Slovo nad zlato v Českém rozhlase.
227 koster z tisícovky mrtvol
V průběhu vykopávek na Aškalonském hřbitově bylo zatím odhaleno 227 koster od kojenců pro staré lidi. Odhady, které učinil Adam Aja z The Harvard Semitic Museum, mluví o zhruba 1200 pohřbených a hřbitov fungoval jako funerální místo po dobu zhruba jednoho století. Ačkoli objev hřbitova byl poměrně velkou událostí, nikterak neodhrnuje oponu nad původem Filištínů. Většina z nich byla pochována do mělkých hrobů, u některých ženských ostatků byly nalezeny ozdoby jako ryté náušnice, prsteny nebo náhrdelníky. Staré kostry dokážou odhalit mnoho nového.
Kostry odhalují zdravotní stav
Některé hroby obsahovaly povícero skeletů, nejvíce jich Adam Aja napočítal 23. „Filištíni pohřbení na Aškelonu vykazují známky působení fyziologického stresu,“ prohlásil bioarcheolog a člen týmu Sherry Fox z Eastern Michigan University v Ypsilanti. Zuby mnoha jednotlivců vykazují známky přerušení růstu způsobené horečkou, podvýživou a vyloučené nejsou ani další z možných biologických poruch. „Zajímavá je relativně malá průměrná výška pohřbených lidí – cca 5 stop a 1 palec u mužů (cca 1,6 m) a 4 stopy a 10 palců pro ženy (1,3 m). K malému vzrůstu a minimálním výškovým rozdílům mezi muži a ženami dochází v případě plošných stresů, jako je podvýživa,“ dodává Sherry Fox.
Přestože Filištíni byli proslulí bojovníci, kostry nejevily známky válečných poranění. Na pozůstatcích se nenašly ani žádné důkazy rakoviny.
Text: Topi Pigula