Co nám Čína vzkazuje pomocí monstr přehlídky a prezident Zeman nám zapomněl vyřídit?

Tank typu T-99 se má stát páteří čínských tankových vojsk

Podle některých zdrojů 80 procent vojenské techniky předvedené na čínské vojenské přehlídce bylo veřejně předvedeno vůbec poprvé. Mezi nimi vynikaly balistické rakety DF-21D, jež jsou považována za nejrychlejší střelu na světě a dokáží jediným zásahem vyřadit americkou letadlovou loď.

Přehlídka, jež byla do posledního detailu promyšlená a dramaturgicky perfektně secvičená, se stala kontroverzní zejména díky některým hostům, zastupující ne-li přímo diktátorské, tak alespoň silně nedemokratické režimy či jejich zástupce.

Právě to bylo důvodem, proč s výjimkou prezidenta Zemana nepřijal pozvání žádný z vrcholných představitelů Evropské unie. Na tribuně seděl jak Číně blízký prezident Putin, tak súdanský prezident Umar al Bašír (na něhož je mimochodem vydán mezinárodní zatykač pro podezření z válečných zločinů), venezuelská hlava státu Nicolás Madure. Kromě pestré suity zasloužilých čínských komunistů akci obdivovali i severokorejští diplomaté, kteří jsou pro většinu světa zástupci jedné z nejsilnější diktatury světa.

Vojenské přehlídky i cvičení pořádaná kdekoli ve světě jsou vzkazem přátelům, nepřátelům i domácímu publiku. Přátelé nechť vidí, čím jsme ochotni vypomoci, nepřátelé ať pozorně sledují, čeho se mají bát. Vzkaz vyslaný místnímu publiku je snadno čitelný. „Jsme suverénní velmoc, která si dokáže prosadit své cíle a nenechá si od nikoho nic diktovat. Máme své jasné a čím dál výraznější místo na politické mapě světa a jsme schopni bránit a chránit nejen své územní, ale i ekonomické požadavky.“

Čína svou show pojala skutečně ve velkém stylu. Před nastoupenými činovníky projelo 500 tanků a pochodovalo 12.000 vojáků. Oblohu ozdobil přelet 200 bojových letadel a vrtulníků. Čínský prezident Xi Jinping v projevu z tribuny v Zakázaném městě řekl, že „určitě vyhraje spravedlnost, mír a lid“. Možná tím myslel časově neohraničený slib, že sníží počet vojáků o 30 000 mužů.

Tou nejočekávanější zbraní, která defilovala na veřejnosti vůbec poprvé, byla balistická raketa DF-21D. Dolet až 1400 km ji umožňuje zásahu daleko za hranicemi čínského teritoria. Její vývoj začal v devadesátých létech, ale do výzbroje byla v maximálním utajení zařazena až loni. Dokáže se pohybovat rychlosti Mach 10, což znamená, že je schopná „uletět“ klasickému sestřelení. Komentátor čínské ústřední televize (CCTV) ji ne náhodou a s neskrývanou pýchou v hlase označil za čínský „trumf“. Předpokládá se, že by jedním zásahem dokázala vyřadit z boje americkou letadlovou loď. Americké ministerstvo obrany v roce 2008 odhadovalo, že Číňané mají k dispozici 60 – 80 střel řady DF a 60 nosičů.

Překvapení za překvapením

Balistické střely nebyly zdaleka jediným vojenským překvapením. Zatímco „pěšáci“ se pyšnili novými útočnými puškami QBZ 95-schopných vypálit až 800 ran za minutu, tankisté představili hlavní tank ve výzbroji čínské armády, ZTZ-99A (nebo také T-99A) sloužící v celé řadě variant. Jeho výzbroj tvoří 125 mm kanón a dva kulomety (ráže 7,62 mm a 12,7 mm). Jde o zmodernizovaný typ tanku, který pro jeho finanční náročnost je zařazen jen k vybraným vojenským útvarů. Vzhledem k napjaté situaci v jihočínském moři byla logická i prezentace nadzvukové protilodní střely YJ-83, kterou je možné vypálit jak z lodí, tak letadel či vrtulníků. Její bojová hlavice ukrývá 165 kg výbušniny.

Stranou pozornosti nezůstal ani obojživelný tank ZTD-05 s 105 mm kanónem. Jeho výzbroj je doplněna kulometem ráže 7,62 mm. Není bez zajímavosti, že zatímco na pevnině dokáže uhánět 65 km za hodinu, plavat zvládá rychlostí až 45 km za hodinu. Číňané jsou hrdí na zbraně své provenience, což mimo jiné platí i pro dvouhlavňový protiletadlový kanón PGZ-07 o ráži 35 mm. Je pevně usazený na podvozku schopném dosáhnout maximální rychlosti 55 km za hodinu. K demonstraci síly patří i velikost, takže není divu, že se před tribunou projely i mohutní 35 tun vážící obrněnci PLZ-05 opatření kanonem ráže 155 mm a kulometem ráže 12,7 mm. Čína se na přehlídce skutečně pochlubila tím nejlepším a nejmodernějším, co měla. Věděla, že svět ji sleduje.

V roce 2014 Čína vydala (oficiálně) na obranu 132 miliard dolarů, letos to je ještě o dalších devět miliard více. I to je jistým poselstvím. Země svou armádu a výzbroj rozhodně nepodceňuje a přehlídka byla ukázkou vystrčených drápů, které neustále přibrušuje, a vyceněných zubů, kterými by by dokázala velmi nebezpečně kousnout.

Topi Pigula