Co jste určitě nevěděli o romštině: co všechno dala češtině a dalším jazykům?

Romština a angličtina

Šestého listopadu se slavil mezinárodní den romštiny – což je jazyk, kterým u nás sice mluví přes 300 000 lidí, ale většina o něm stejně nic neví. Přitom je to velmi pozoruhodná a v mnoho ohledech zcela jedinečná řeč.

Za prvé je to jazyk velmi prastarý – vychází z indických kořenů, stejně jako Romové. Nejstarší část romštiny vznikla ve střední Indii, novější vrstvy tohoto jazyka jsou ze severu Indie. To ukazuje, kudy tento národ putoval do Evropy.

Kudy Romové šli, tam přebírali do své řeči části jazyků, na které narazili. Romština je tak dnes složená z velké části z nejrůznějších výpůjček a slov z řečí národů, jejichž územím romské rodiny prošly: z mongolštiny, řečtiny a dalších. Zajímavé je, že v ní nenajdete prakticky žádné výpůjčky z jazyků, jimiž mluvili muslimové – podle některých historiků totiž Romové zpočátku fungovali jako vojáci, kteří měli Indii bránit před muslimskou invazí. Z jiného jazyka je tak vypůjčené třebas i slovo „cikán“ - zřejmě z řeckého výrazu, který označoval kouzelníky nebo kejklíře. Těžko říct, kolik slov má takhle romština převzatých, už jen proto, že nic jako základní romština neexistuje.

Tato řeč má mnoho dialektů, podle toho, s jakým jazykem se daní Romové nejvíc stýkají. Existuje přibližně šest až osm základních skupin dialektů romštiny – ale některé se od sebe liší až jako čeština a polština. Běžně je rozdíl menší, přibližně jako ten mezi češtinou a slovenštinou…

Víte, že mluvíte romsky?

Romština nebo cikánština? Protože si skupina sama říká Romové, používá se dnes spíš výraz romština. Pojmenování cikánština ale existuje také, jen není tak výstižné a tudíž ho vědci využívají méně. Není však nijak urážlivé nebo zavádějící... Romština si však nejen brala, ale také dávala. V češtině z ní pochází řada slangových výrazů: tak třeba čokl nebo žůžo. Také slovo žváro má podle některých teorií původ v romštině – kde znamenalo tabák. Mnoho romských slov se dostalo do češtiny především z oblasti drobné kriminality: čórka, benga, kérka, love zná asi každý Čech. Slovník nespisovné češtiny tvrdí, že asi 20 procent zločineckého argotu tvořila právě slova romského původu.

Romština ale podobně obohatila třeba i angličtinu nebo francouzštinu. Tušili jste třeba, že právě z romštiny pochází dnes velmi oblíbený výraz „pal“ – neboli kámoš? Dalším velmi rozšířeným slovem s původem v romštině je třeba „shiv“, tedy kudla.

Kolik lidí vlastně mluví romsky? Ani to vlastně nikdo neví… A odhady se opravdu extrémně liší; pohybují se mezi třemi a patnácti miliony rodilých mluvčí. Ve dvou státech (Kosovo a Makedonie) se romština dokonce stala oficiálním úředním jazykem země.

Místy složitá, jindy prostá

V čem se vlastně romština liší od češtiny? Od mnoha příznivců rasistických teorií zní, že je to řeč primitivní a nelibozvučná. To první je nesmysl, na tom druhém je mnoho pravdy. Proč? Romština totiž na rozdíl od češtiny obsahuje tzv. přídechové hlásky, které opravdu zní češtině navyklému uchu velmi nezvykle a tedy podezřele - a pak logicky i nelibozvučně. Navíc je v ní hodně frekventovaná hláska „dž“, na kterou ve slovanských jazycích také skoro nenarazíte – snad jen ve slovech džbán a džber. I to pomáhá vnímání romštiny jako něčeho cizího a jasně odlišného.

V řadě ohledů je romština komplikovanější než čeština: například má osm pádů (navíc je tzv. ablativ). Zato ale nezná náš střední rod a má jednodušší slovesný systém…

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: