Největší vymírání: lidské jazyky mizí rekordním tempem

Podle jazykovědců existuje pozoruhodná shoda mezi tím, jak mizí přirozené životní prostředí jak zanikají jazyky. V minulosti byla Nová Guinea rozdělena neprostupnými pralesy a horami, ale jak je příroda přeměňována, komunity se sbližují a jazyky, jimiž se dříve mluvilo, se rozpouštějí v tavicím kotli „silnějších jazykových rodin“.

Na celém světě se v současné době mluví přibližně 7000 jazyky, podle kvalifikovaných odhadů z nich nejméně čtvrtina brzy zmizí. Podle nové studie zoologů Jonathana Loha a Davida Harmona umírají jazyky prakticky stejným tempem, jako mizí na Zemi biodiverzita. Od roku 1970 poklesla biodiverzita Země přibližně o 30 procent. V čem spočívá podobnost mezi jazyky a bohatstvím přírody?

V Asii se mluví 2200 jazyky, v Evropě jen 260 jazyky. Dá se to ukázat právě na Nové Guinei. Druhý největší ostrov světa má největší bohatství jazyků; nikde jinde se na tam malé ploše nemluví tolika odlišnými řečmi. A současně jde o místo s největší různorodostí rostlinných a živočišných druhů… Zvířata a rostliny mizí a mnoha jazykům zůstává třeba už jen několik desítek mluvčích.

Podobnost mezi biodiverzitou a pestrostí jazyků i jejich shodné tempo úbytku je zcela nový a velmi překvapivý objev. Vědci pro něj ještě nemají úplně jednoznačné vysvětlení. Podle všeho to nějak souvisí s doposud neprozkoumanými přírodními faktory. Jenže zatímco o zvířata a rostliny, jimž hrozí vyhynutí, se alespoň někdo zajímá, něco tak výjimečného, jako je bohatství jazyků, nám protéká nenávratně mezi prsty.

Nejméně polovina lidstva je bilingvní – používá dva jazyky jako rodné. Z výše zmíněných 7000 řečí jich má polovina méně než 10 000 mluvčích… Naopak několik jazyků v poslední době doslova ovládlo svět: 95 procent obyvatel Země mluví jedním z pouhých 400 jazyků, 40 procent pozemšťanů dokonce jen jedním z osmi jazyků: mandarínštinou, španělštinou, angličtinou, hindštinou, portugalštinou, nepálštinou, ruštinou a japonštinou…

Mají mrtvé jazyky nějakou cenu?

Zatímco u vymřelého druhu si jeho hodnotu dokážeme představit, u jazyka je to mnohem, mnohem složitější. Jazyky odrážejí různé způsoby myšlení, jsou nejlepším odrazem kultur i dějin národů. Během pouhé stovky let většinu těchto dějin, výjimečnost lidí a originalitu jejich myšlení ztratíme.

Jazykovědci se snaží vymírající řeči co nejrychleji popsat, než zmizí definitivně, ale tím popíší jen formu těch jazyků…

Kdy přestaneme mluvit česky?

Nejvíce oficiálních jazyků má Jižní Afrika – na úřadech se dá mluvit 11 řečmi. Týká se tento problém i češtiny? Je to dost dobře možné, ale rozhodně to nebude úplně rychle. Podle jazykovědkyně češtinu nevytlačuje ani čím dál častější angličtina, která proniká do reklam, časopisů, textů na internetu a tím pádem i do vyjadřování lidí. "Některá slova nemají český ekvivalent," upozorňuje ale Černá, podle níž anglicismy nevadí například v počítačové či sportovní terminologii.

Oblast, v níž čeština chudne, jsou ale nářečí. Zatímco dřív bylo nářečí jediným způsobem komunikace v dané oblasti, dnes už díky médiím poslouchají spisovný jazyk všude. Nářečí se tak postupně vytrácejí, nejmladší generace je ovládá už mnohem méně než třeba jejich prarodiče. I v této oblasti se ale angažují folklorní spolky, které se snaží tradici místního nářečí udržovat.