Čím víc stresu, tím víc náboženství, tvrdí vědci. Proč tahle rovnice funguje?

Lidé se v úzkosti uchylují k rituálům, ukázal výzkum mezinárodního týmu, na kterém se podíleli brněnští religionisté. Předpokládanou souvislost stresu a ritualizovaného chování se jim podařilo potvrdit pomocí experimentu v laboratorních podmínkách. Výsledky výzkumu zaznamenal vědecký časopis Current Biology, novináře o něm informovala mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová.

Vědci své hypotézy ověřovali inovativním způsobem. Skupinu 62 lidí rozdělili na dvě poloviny. Jedné řekli, že se mají chystat na veřejný projev o uměleckém předmětu, který dostali k dispozici, a druhé, že mají o předmětu jen zpracovat text, který veřejně prezentovat nebudou. Jednu skupinu tak vystavili většímu, druhou menšímu stresu. Míru stresu ověřovali pomocí snímačů srdečního tepu a dotazníkového šetření a využívali také senzory pohybu.

Následně měly obě skupiny za úkol vyčistit předmět do té míry, až se jim bude zdát čistý. Ukázalo se, že lidé vystavení větší míře stresu se předmětu věnovali pečlivěji, čistili jej déle a jejich pohyby byly lépe předvídatelné. Vykazovali tak vyšší míru ritualizace chování.

"Vysvětlujeme si to tak, že člověk se snaží za pomoci motorické činnosti minimalizovat míru stresu, který zažívá v důsledku předjímané nejisté situace. Vycházíme přitom ze současných koncepcí lidské mysli, které o ní hovoří jako o důmyslném nástroji schopném předvídat vývoj situace na základě minulých zkušeností," popsal jeden z autorů studie Jan Krátký.

Pro členy týmu je experiment a jeho výsledek převratný. Nové poznatky prý vrhají jiné světlo například na lovecké rituály přírodních národů nebo obecně na náboženství, jímž se Krátký s kolegou Martinem Langem zabývají v laboratoři pro experimentální výzkum. Nové poznatky prý poslouží nejen religionistům. Využít je mohou také psychologové nebo lékaři, a to například při léčbě obsedantně kompulzivní poruchy nebo při hledání cesty, jak vylepšit život lidem s poruchou autistického spektra.

ČTK