Chcete více cvičit? Výzkum ukázal, pomocí čeho se ke sportu konečně přinutíte!

Ať už v rámci novoročních předsevzetí, či prostě kdykoli jindy – leckdy na nás padne provinilost z toho, že se svému tělu dostatečně nevěnujeme. Doba plná chytrých technologií, jež by nám měly sloužit, ale přitom nás svým způsobem spíše zotročují, je k pohybu směrem k nejbližšímu lesu či parku poměrně nevlídná; o to více se na sebe pak zlobíme, když se na nás ze sociálních sítí usmívají celebrity a influenceři zdůrazňující zdravý životní styl. Jak se tedy skutečně efektivně dokopat ke cvičení?

Cvičení a motivace

Průzkum z roku 2014 například zjistil, že více než dvě třetiny mladých Američanů nesplnily normu pro optimální množství fyzické aktivity – tedy dvě a půl hodiny středně intenzivního cvičení týdně. Nedostatek pohybu u dětí a dospívajících bývá často vytýkán vlivu technologií, které si z našeho časového koláče ukusují až příliš velký krajíc. Jakkoli se na těchto platformách můžeme dočkat i podpory ze strany našich přátel, tento druh sociální interakce zřejmě příliš efektivní není.

Výzkum publikovaný už v roce 2016 potvrdil, že v jádru jsme opravdu velmi sociálními bytostmi – zároveň však také upozornil na některá rizika, jež jsou s naší společenskostí spjatá. Do výzkumu se zapojilo téměř 800 mladých lidí, kteří dobrovolně podstoupili 11 týdnů trvající cvičební program. Ten zahrnoval různé aktivity, které si účastníci mohli vybírat a jejichž výsledky následně zapisovali do uzavřené sociální sítě PennShape. Na ní se tedy nejen zveřejňoval progres jednotlivých účastníků, ale lidé spolu mohli i komunikovat. Autoři výzkumu přitom rozdělili účastníky do čtyř skupin: izolace od sociální komunikace, vzájemná podpora, soutěživost mezi jednotlivci nebo soutěživost mezi týmy. Neuhádli byste, která skupina si vedla nejlépe.

Správné využití sociálních sítí

Srovnatelně dobré výsledky totiž měly poslední dvě skupiny, zahrnující účastníky, kteří mohli porovnávat své výsledky s ostatními. Nezáleželo na tom, zdali byli rozděleni do týmů, jejichž výsledky se pak porovnávaly, nebo soutěžili individuálně – faktor kompetitivnosti se každopádně ukázal jako nejsilnější motivátor. Naopak hůře nežli kontrolní skupina, izolovaná od sociálních vlivů, si vedli ti, jež spolu nesoutěžili, a jen se navzájem podporovali. Došlo totiž k jakémusi zlenivění, kdy člověk neměl motivaci ke cvičení, když viděl, že je chválen i za flákání.

Autoři výzkumu tedy zdůraznili, že sociální sítě mohou mít zásadní vliv na to, jak se donutíme se svým tělem něco dělat. Přemíra podpory a chválení z okolí nás může snadno demotivovat, zato přiměřená míra soutěživosti nám spíše pomůže – je třeba mít se na pozoru před nerealistickými cíli a nemožnými očekáváními, jež obzvláště s novoročními předsevzetími bývají spojená; ale pokud budete soupeřit s lidmi či výzvami, které jsou na vaší úrovni, dost možná dokážete víc, než byste čekali!

Text: MS