Český přístroj poletí k Jupiteru! Co tam najde a po čem bude pátrat?

Čeští vědci po čtyřletém vývoji sestrojili model speciálního napájecího zdroje pro přístroj, který spolu s dalšími ponese kosmická sonda Juice. Ta má od roku 2022 při desetileté misi zkoumat Jupiterovy měsíce. Prototyp vytvořil vědecký tým pod vedením Jaroslava Laifra z Astronomického ústavu Akademie věd. "Po dokončení potřebné dokumentace pak na základě něj vybraná česká firma vytvoří samotný letový kus," sdělil ČTK Laifr.

Vědci se při vývoji nízkonapěťového napájecího zdroje museli vypořádat s řadou požadavků a omezení, jako byla maximální povolená hmotnost zdroje, minimalizace rozměrů nebo odolnost vůči vesmírné radiaci. Požadavkem byla i vysoká energetická účinnost zdroje a nízká úroveň tvorby vlastního rušení. "Kolegové s ním chtějí napájet přístroje, které 200 kilometrů nad povrchem zamrzlého měsíce hluboko ve vesmíru mají na dálku měřit elektrické proudy indukované vodou tekoucí pod ledovou krustou," uvedl Laifr.

Najdou život?

Satelit za zhruba 1,5 miliardy eur se má v roce 2022 spolu s deseti dalšími přístroji vydat do oblasti Jupiterových měsíců. Zkoumat budou strukturu Jupiterových měsíců, jejich podpovrchové oceánské proudy nebo budou ověřovat teorie o magnetosferických procesech v okolí Jupitera, největší planety sluneční soustavy.

"Pokud vše půjde hladce i nadále, měl by satelit přejít do své realizační fáze v roce 2017," uvedl jeden z členů vědeckého týmu Štěpán Štverák.

Českou účast na mezinárodním projektu Evropské kosmické agentury podpořilo ministerstvo školství z programu vývoje vědeckých experimentů zhruba 60 miliony korun. Na projektu se vedle Astronomického ústavu podílí i Ústav fyziky atmosféry AV a výsledkem jejich práce má být zařízení, které bude zkoumat radiové a plazmové vlny v prostředí Jupiteru a jeho měsíců. Na vytvoření prototypu napájecího zdroje a potřebné výrobní dokumentace měli vědci k dispozici kolem 200 000 eur (zhruba 5,5 milionu korun).

Na misi Juice spolupracují Češi v rámci mezinárodních konsorcií, v jejichž čele stojí švédský institut kosmické fyziky v Uppsale.

ČTK