Česká armáda bude mít nové rakety – ale budoucnost vidí v laserech!

Před pár týdny Ministerstvo obrany ČR zveřejnilo Koncepci výstavby Armády České republiky 2025. Koncepce počítá s nákupem celé řady vojenské techniky – mimo jiné samohybných houfnic, zbraňových systémů pro C-RAM úkoly a výhledově raketometů.

Samohybné dělo

Koncepce obsahuje dva milníky – 2020 a 2025. První milník si klade za cíl odstranit hlavní současné nedostatky Armády ČR a připravit půdu pro postupný nárůst schopností. Milník 2025 se ponese ve znamení rozvoje a budování nových schopností Armády ČR.

Důležitou část koncepce zabírají modernizační projekty vojenské techniky a také získání nových schopností díky nákupu nových typů zbraní. Kromě notoricky známých, jako je pořízení pásových bojových vozidel pěchoty, 3D radarů nebo nákup velitelských a štábních vozidel, koncepce zmiňuje i mediálně neznámé nebo opomíjené projekty.

Koncepce například počítá s rozsáhlou modernizací dělostřelectva. Před několika dny proběhla médii zpráva o zájmu Armády ČR získat 49 samohybných houfnic ráže 155 mm, které nahradí zastaralé houfnice DANA.

Jaké jsou možnosti? Lze říct prakticky s jistotou, že Armáda ČR zachová současnou koncepci dělostřelectva – nové samohybné houfnice budou na kolovém podvozku. Pokud Armáda ČR zvolí kolový podvozek vzhledem k unifikaci výzbroje, podvozek dodá česká společnost TATRA TRUCKS.

Otázkou je pořízení věže se samotným dělem ráže 155 mm. Na světě je hned několik společností nabízející zástavbu dělostřelecké věže na podvozek českých vozů Tatra – zmínit můžeme například jihoafrickou houfnici T5-52 Condor, izraelskou ATMOS 2000 nebo “tatrováckou” verzi známé francouzské samohybné houfnice Caesar.

Poslední jmenovaná má navíc silné postavení v ČR. Výrobce houfnice, Nexter Systems, dodá (podle současných plánů) Armádě ČR kolová obrněná vozidla TITUS, rovněž na podvozku Tatry.

Nelze zapomenout ani na nabídku slovenských firem. KONŠTRUKTA – Defence nabízí dobře známou verzi samohybné houfnice Zuzana 2 a především nejnovější Eva. O síle a zájmu slovenské firmy vypovídá, že obě houfnice jsme mohli vidět na výstavě IDET 2015. Dlužno dodat, že šlo o jediné houfnice v ráži 155 mm přítomné na největší české vojenské výstavě.

houfnice_eva_5b_big

V principu lze tatrovácký podvozek použít i u švédské houfnice Archer.

Přesně naváděná munice

Koncepce připomíná nutnost vést palbu na vzdálenost větší než 40 km municí s přesným koncovým navedením. Uvažovat tak lze o dělostřeleckých granátech naváděných pomocí GPS nebo laseru, případně o munici pro cílené ničení obrněné techniky.

Zmínit můžeme například GPS naváděnu munici Excalibur nebo švédskou Bonus se submunicí (2 kusy) pro ničení obrněné techniky nepřímou palbou. Konkurencí munice Bonus je německá SMArt 155 a americká SADARM.

Velmi zajímavou, přesně naváděnou municí je italská rodina dělostřeleckých granátů Vulcano. Ve Spojených státech rovněž běží vývoj speciálního naváděcího přídavného GPS systému M1156 PGK pro klasickou dělostřeleckou munici ráže 155 mm.

Raketomet

U tatrovek jako základního typu kolového podvozku Armády ČR zůstaneme. Po roce 2020 bude podle koncepce nutno zvážit pořízení nového samohybného raketometu. Jako v případě samohybné houfnice je prakticky jisté, že podvozek dodá Tatra.

Raketomety RM-70, tedy sovětské BM-21 Grad na podvozku tatrovek, Armáda ČR vyřadila z výzbroje bez náhrady v roce 2010. Role raketometu je však v armádě nezastupitelná, především díky ničivé síle a dostřelu. Moderní raketomety, ctící pravidla o nešíření raketových technologií, mohou ničit cíle až na vzdálenost 300 km (prakticky ale na vzdálenost několik desítek km).

Pro budoucí raketomety připadá v úvahu prakticky pouze americká munice MFOM (MLRS Family Of Munition). Jde o rodinu raket pro americký raketomet M270. K dispozici je celá škála raket – od neřízených raket M26 ráže 227 mm s doletem 32 km až po mohutné přesně naváděné rakety MGM-140 ATACMS s doletem 300 km. Řízené střely rodiny MFOM tvoří drtivý objem raket používaných v západních raketometech.

Střely mohou být vybaveny nejrůznějšími bojovými hlavicemi, např. několika desítkami submunice pro cílené ničení obrněné techniky.

Jaké raketomety se pro potřeby Armády ČR nabízejí? Například americký raketomet M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) umístěný na středním nákladním automobilu. Raketomet dokáže vyslat na cíl až 6 raket ráže 227 mm nebo jednu raketu MGM-140 ATACMS.

Zajímavá možnost je brazilský raketomet ASTROS 2020 na kolovém podvozku Tatra. Brazilský raketomet umí odpalovat nejrůznější střely ráže 127 mm až 300 mm. Dominantně je však používána munice MFOM.

V úvahu připadá také izraelské řešení v podobě raketometu Lynx. Raketomet dokáže odpalovat izraelské střely kalibru 160 až 330 mm s maximálním doletem 180 km, případně také ruské rakety ráže 122 mm z raketometu GRAD.

Pro Armádu ČR však nebude ani tak důležité, jaký raketomet si zvolí. Klíčová se stane diskuze nad typem a počtem nakupovaných raket.

Opravdovou budoucností pro naši armádu jsou laserové zbraně... POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU ZDE.

Článek přinášíme ve spolupráci s Armádními novinami.