Češi prováděli v Arménii unikátní archeologický výzkum
Arménie nemá peníze na vlastní důkladný archeologický výzkum. Češi vypomáhají a objevují.
Čeští archeologové poprvé pracovali na terénním výzkumu v Arménii. Zkoumali tam pravěká, starověká i raně středověká naleziště. Výsledky práce by měly přispět k lepší ochraně lokalit.
Vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR považují výzkum za příležitost, protože Arménie nevlastní žádnou geofyzikální laboratoř. Metody, které použili, byly na arménském území uplatněny poprvé, řekl ČTK archeolog Jan Frolík.
Arménie nemá peníze, tak tam zkoumají našinci
"Když jsme tam jeli, neznali jsme charakter lokalit. Povedlo se odpovědět na otázky, které nám byly položeny. Kromě měření je důležité navázání kontaktu a šance, že by výzkum pokračoval v dalších letech," uvedl. V Arménii působí i jiné zahraniční expedice, mimo jiné Němci, Francouzi a Poláci. "Před rokem 1989 jisté kontakty byly, když byl Sovětský svaz, ale naši archeologové tam nikdy nepůsobili, ani geofyzici," poznamenal. Arménská republika podle Frolíka peníze na výzkum nemá.
Stát ležící v Zakavkazsku v jihozápadní Asii byl prvním, který podle Frolíka přijal křesťanství. Na jeho území se proto nachází velké množství nejstarší církevní architektury. Archeologové díky tomu nacházejí pozůstatky v troskách půdorysů. Zajímavé je podle Frolíka i období pravěku, Arménie je zřejmě jedním z míst, kde se zrodila metalurgie.
Nové objevy
"To, co se dochovává v archeologii z minulosti, je z odolných materiálů, jen velmi málokdy se povede, že se najde kůže nebo dřevo. Několik takových zajímavých lokalit jsme ale tam také viděli," konstatoval. Například v lokalitě Lendamerdz našli četné kamenné struktury a také v hradišti Argištichinili, přestože bylo už dříve v centrální části prozkoumáno. "Je to lokalita z období jejich doby bronzové, takže asi 2000 až 500 let před letopočtem. Na její západní straně kopec pokračuje a není tam nic vidět. My jsme zjistili, že nějaká zástavba včetně budov pod tím pokračuje," tvrdí Frolík.
Na pohřebišti z pozdní doby bronzové v lokalitě Ajgešat, kde se nacházejí kamenné kruhové hrobky, vědci zjistili, že byly poničeny nelegálním rabováním. Expedici podnikli na přelomu září a října se společností G IMPULS, která provádí povrchový geofyzikální průzkum.
ČTK