Bajkonur – ruina bývalé slávy

Pohaslá sláva Bajkonuru Zdroj: Rosťa Kopecký

Bajkonur měl být výstavní skříní sovětského tažení do vesmíru.

Píše se rok 1955 a Sovětský svaz začíná výstavbu tajného vesmírného projektu. Více jak 15 odpališť pro rakety všech typů, hangáry schopné pojmout největší budované rakety na světě, ale také zázemí pro sto tisíc pracovníků, inženýrů a jejich rodin v podobě úplně nového města. V něm se dodnes nacházejí školy, školky, hotely, rekreační objekty nebo také letiště či železniční nádraží… to vše se po desítky let skrývalo pod několika názvy, na západě označovaný prostor “Tjura-tam”, mezi místními známý jako Zvezdograd nebo později Leninsk. Dnes má oficiální označení Bajkonur.

Bajkonur - letecký památník Zdroj: Rosťa Kopecký

V samotném městě, které se nachází jen několik kilometrů jižně od kosmodromu, i dnes žijí desetitisíce lidí. Převážně se stále jedná o zaměstnance podílející se na provozu vesmírného programu. Sláva městu ubývá, ale i přesto je v okolním regionu jediným civilizovaným místem. I když se nachází uprostřed kazašské stepi a každoročně čelí extrémnímu podnebí, nabízí obyvatelům veškeré potřebné služby v podobě dostupné lékařské péče nebo obyčejné pošty.

Bajkonur - vznikající město duchů Zdroj: Rosťa Kopecký

Už dnes je samotné město pouze zlomkem toho, co bývalo dříve. Opuštěné domy, parky nebo zábavní centra ukazují na postupný úpadek, které město od pádu železné opony zažívá. Na některých místech to dokonce vypadá jako ve známé, radiací zamořené oblasti Pripjať nedaleko Černobylu. V roce 2013 obývalo město kolem 36 000 obyvatel a jelikož se v dohledné době očekává přesun pilotovaných letů na nový kosmodrom Vostočnyj, který se nachází přímo v Ruské federaci, chřadnutí města a úbytek obyvatel bude stále pokračovat.

Bajkonurská škola Zdroj: Rosťa Kopecký

Přestože je celý komplex pronajat Ruskem do roku 2050 a je zde škola, kde se chlapci učí stavět rakety a děvčata vařit, kde internet neexistuje a kam se bez zvláštního povolení nedostanete… Toto místo bude pravděpodobně brzy minulostí a osud místních obyvatel bude paradoxně “ve hvězdách”.

Text: Rosťa Kopecký