Austrálie snížila spotřebu plastových sáčků o 80 % za 3 měsíce. Jak to udělala?
I malá iniciativa může výrazně přispět k lepšímu životnímu prostředí. Což dokazuje třeba Austrálie omezením plastových sáčků. Jak to dokázala?
Stalo se tak poté, co dva největší supermarkety v zemi, Coles a Woolworths, přestaly ve svých řetězcích prodávat plastové sáčky a tašky na jedno použití. Podle Australské národní maloobchodní organizace (NRA) byla tímto krokem příroda ušetřena o zhruba 1,5 miliardy kusů, které by byly jinak v Austrálii vyrobeny. V konečném důsledku vedly zákazy k výraznému úspěchu, neboť během pouhých tří měsíců klesla jejich spotřeba o neuvěřitelných 80 %. Jak je tedy vidno, i takto jednoduchá politika může vést k zásadnímu poklesu produkce ropných výrobků, které v posledních desetiletích nekontrolovaně zaplavují celý svět.
Konec plastů?
Takové změny se však mnohým zákazníkům příliš nelíbily. Společnost Coles tak krátce po zavedení plastové sáčky vrátila zpátky do oběhu. Vedení společnosti se ohradilo tím, že jejich zákazníci si na nové změny potřebují zvyknout. Na znovuzavedení sáčků však tvrdě reagovaly některé environmentální skupiny, což vedení řetězce přinutilo plastové sáčky již definitivně stáhnout z oběhu. David Stout z NRA uvedl, že zákaz plastových sáčků velkými supermarkety vydláždil cestu malým podnikům. Právě ty si takto zásadní kroky obvykle nemohou dovolit. Spokojení ekologové doufají, že výrazný úspěch přesvědčí i další obchodníky, aby zvážili jejich prodej.
Plány na postupné stažení plastových sáčků již dříve oznámil také největší americký řetězec supermarketů Kroger, který tyto výrobky přestane svým zákazníkům distribuovat do roku 2025. Konkurenční Whole Foods Market pak zákazníkům s vlastními taškami nabízí slevu. K podobnému kroku se již připojilo více než 30 zemí světa. Proti znečištění hodlají bojovat také členské země Evropské unie. Dle dohody bude do roku 2021 platit úplný zákaz plastových talířů a příborů, brček či vatových tyčinek. Postupně by měly úplně zmizet pěnové polystyrenové nádoby na jídlo a pití, které nahradí recyklovatelnější alternativy. Státy EU se rovněž pomalu připravují na sběr až 90 % jednorázových plastových lahví.
Drahá recyklace
Problematika plastových sáčků a tašek není skutečně vůbec jednoduchá. Životnost klasického plastového pytlíku se pohybuje kolem 12 minut. Drtivá většina je použita pouze jednou a největší procento končí na skládkách nebo v oceánech. Právě plastové sáčky na jedno použití patří mezi nejčastější zdroj nečistot oceánských vod. Podle některých odhadů jejich přítomnost každoročně zabíjí zhruba 100 tisíc zvířat. A pokud se poštěstí a sotva použitý sáček skončí v recyklačním centru, stále není vyhráno. Podle Clean Air Council stojí recyklace jedné tuny plastových tašek asi 4000 dolarů, zatímco recyklovaný produkt lze prodat za pouhých 32 dolarů.
Papír, nebo plast?
Plastové sáčky se začaly ve velkém zavádět během 70. let minulého století. Postupem času se staly pro zákazníky a výrobce naprostou samozřejmostí. Hlavní výhoda spočívá v nízké ceně a snadné výrobě. Někteří na plastové tašky pohlížejí skrz prsty v domnění, že jsou pro životní prostředí horší než jejich papírová obdoba. Většina jednoduchých metrik však hovoří opačně. Výroba papíru totiž vede ke vzniku většího množství tuhého odpadu a k většímu znečištění ovzduší. Produkce papírových sáčků spotřebovává čtyřikrát více energie, včetně trojnásobného množství vody, než výroba sáčků z plastu. Ve výsledku však není ideální papír ani plast, nýbrž běžné tašky, které lze opakovaně použít.
Text: Petr Smejkal