Alternativní historie: Co kdybychom neměli koně?

Domestikovaná zvířata, zejména ta tažná, hrála ve vývoji civilizace naprosto zásadní úlohu. Přesně předpovědět vývoj bez existence koní je zhola nemožné. Přesto lze vypíchnout několik nejzásadnějších odlišností. Paradoxně tak nejlépe oceníme zapomenutou práci tažných zvířat.

Koně a lidé v historii staré jako pyramidy

Evoluce a distribuce života na Zemi tomu chtěla, že pro příklady odlišností mezi civilizací s koňmi a bez koní nemusíme chodit daleko – původní obyvatelé amerických kontinentů ("indiáni") se až do příchodu Evropanů také museli obejít bez koní stejně jako i dalších tažných zvířat. V Americe by se sice teoreticky daly najít silné druhy tahounů jako bizoni, které by se mohlo (nejspíše skrze pečlivou výchovu a nějakou formu křížení) časem snad podařit domestikovat a překovat v hospodářská zvířata.

Na to však indiáni neměli dostatek času. Koně samotné se nám podařilo domestikovat teprve někdy před 4 až 5 a půl tisíci lety. Stalo se tak pravděpodobně poprvé na území dnešního Kazachstánu. To není daleko. Přimhouříme-li oči, domestikovaní koně jsou zhruba stejně staří jako egyptské pyramidy...

Samozřejmě, najdeme i jiná užitečná tažná zvířata. Mezi koněm, volem, velbloudem nebo třeba bizonem je ale velký rozdíl v tom, že koně jsou ideální pro vedení války. Na delší trasy je spíše výhodnější vůl nebo osel, i zde však koně můžou zastat úlohu. Koně jsou zkrátka univerzální komoditou a byly obrovskou výhodou Evropanů během kolonizace zbytku světa. Kavalérie užívající voly nebo osly by sice byla pozoruhodnou podívanou, oproti té využívající koně však zřejmě podstatně méně efektivní.

Brutální spekulace: co kdyby nebyl kůň?

Co kdyby bylo ale všechno jinak? Co kdyby se koně domestikovat nepodařilo nebo kdyby nikdy ani neexistovali? Řekněme, že pro první scénář by se ukázalo, že koně jsou extrémně agresivní zvířata a nenechala se zkrotit. Anebo je vyhubila těsně před nástupem lidí nějaká škaredá choroba. Výsledky by byly podobné – absence perfektního zvířete pro válčení a perfektního zvířete pro zemědělství i obchod.

V první řadě by se změnila podoba komodit převážených na delší trasy. V první řadě zapomeňte na zlato a stříbro jako univerzální platidla, jenom panovníci s armádami otroků by mohli transportovat těžší komodity na delší vzdálenosti. Méně pružné je i zemědělství, nejtěžší to však mají velcí válečníci. Kvůli ještě více limitovanému zásobování vzdálenějších vojsk je válka podstatně regionálnějším úsilím než v naší historii. Vliv na vojáky je minimální – většina z nich po většinu historie chodila pěšky. Tažná zvířata jim však pomáhala s transportem nákladu a bez koní je situace daleko horší. Alexandr Veliký dojde sotva do Egypta. Námořnictvo má ještě větší vliv než doposud.

Odlišně by se však vyvíjely i mnohé jiné historické scénáře. Kolonizace amerických kontinentů by mohla být pomalejší, či dokonce neúspěšná. Bez koní pro rychlejší mobilitu by měli kolonisté v úvodním kritickém období značnou nevýhodu. Nejde však jenom o Evropany. Zapomenout bychom mohli i na expanzi Mongolů, to znamená, že by ve středověku nebyla pokořena Čína a Persie, nevznikla by Zlatá horda a neměla by vliv na další formování východních Slovanů.

Alternativní scénáře

Pravdou je, že méně jednoduše by nejspíše lidé velmi rychle našli za koně dostupnou náhradu a vyšlechtili do jeho role jiná zvířata. Náklady by mezi městy táhlo více volů, kavalérie by využívala více velbloudů. Skutečný rozdíl by byl tedy menší. Nabízí se samozřejmě i alternativní scénář, v němž v Africe a Eurasii neexistují ani žádná jiná tažná zvířata. Pak by civilizace mohla opět být podobně odlišná, jako je to popsáno výše. Voli, velbloudi, osli, sloni – ti všichni by samozřejmě svou nepřítomností změnili civilizace daleko radikálněji. Obchodní cesty by byly kratší, transportované komodity lehčí, války dražší. Odhaduje se například, že národy střední Ameriky si v roli univerzálního platidla zvolili kakaové boby primárně díky tomu, že cokoliv těžšího bylo obtížné mezi městy transportovat. Kdyby nastala podobná situace i v Eurasii, možná bychom zlato považovali za sympatický, ale bezcenný kov.

Samozřejmě, domestikace tažných zvířat nestála ve vývoji civilizace stranou, šlo o jeden z prostředků onoho vývoje. Koně nejsou jediný druh, který se podařilo domestikovat. Naopak platí, že čím déle neolitická civilizace v nějakém regionu působila, tím více se zvyšovala šance na domestikaci užitečné zvěře. Pokud bychom tak nikdy neměli koně, dost možná by jejich roli dříve či později (třeba skrze šlechtění) převzal jiný velký savec. A pokud bychom neměli žádné velké savce, změnilo by se i nastavení ekosystému... a absence tažných zvířat by byla dost možná posledním problémem lidské civilizace.