Alkohol začne ovlivňovat váš mozek už za 6 minut

Nikdo nezpochybňuje, že alkohol mozek ovlivňuje. Málokdo ale tuší, že k tomu dochází v řádech minut.

Opilost!

Stačí si trochu přihnout a jazyk, postřeh i motorika se na rozdíl od sebevědomí a zvýšené družnosti zpomalí. Objeví se zarudlé spojivky i problémy s chůzí. Jak rychle se člověk opije? Na poměrně jednoznačnou otázku neexistuje jednoznačná odpověď, neboť záleží na fyzické kondici jedince (mohutnější lidé zpravidla vydrží více), na tom, zdali člověk jedl, a svůj vliv má pohlaví i rasa. Přesto pokusy na zvířatech i lidech ukázaly konkrétní údaje.

Opilost ve jménu vědy

Na základě magnetické rezonance vědci zjistili, že stačí množství alkoholu odpovídající třem pivům nebo dvěma skleničkám vína k tomu, aby se změnil způsob chemických přenosů mezi mozkovými buňkami. Konkrétně se jedná o změny na buněčných membránách. „Naše studie poskytuje důkazy o využití alternativní energie při požití alkoholu. Mozek používá pro spotřebu energie místo glukózy produkt rozkladu alkoholu,“ vysvětluje Armin Bille z Department of Neuroradiology na Heidelberg University Hospital.

Co vědce překvapilo, byla rychlost, s jakou mozkové buňky začaly na alkohol reagovat. První změny se ukázaly po pouhých šesti minutách.

Osm mužů a sedm žen se před časem uvolilo k pokusu, jehož součástí bylo vypít tolik alkoholu, aby se v krvi dal naměřit v rozmezí 0,5–0,6 promile, což už je hodnota, která například při řízení automobilu zásadním způsobem prodlužuje reakční dobu a tím ohrožuje bezpečnost na silnicích.

Magnetická rezonance ukázala, že došlo k poškození mozkových buněk, které se sice dokážou samy „opravit“, nicméně při dlouhodobé závislosti dochází k trvalým změnám.

Alkohol krade mozkové neurony

Vědci z Houstonské univerzity provedli pokus, během kterého zavedli do žaludku krysích samiček sondu. Tou jednou týdně proudila do žaludku dávka alkoholu, zatímco kontrolní skupina dostávala nealkoholický roztok. Následně vědci polovinu krys z obou skupin donutili běhat v kolečku až dvě hodiny, zatímco druhá půlka mohla lenošit. Co se ukázalo?

Následné měření množství mozkových buněk a jejich kvality přineslo zajímavé výsledky. Krysí pijáci, kteří po požití alkoholu nebyli nuceni k pohybu, měli oslabené mitochondrie, což je ta část buňky, která zajišťuje její energetické fungování. Odpočívající krysy, které dostávaly alkohol, měly o téměř 20 procent méně neuronů v hipokampu než kontrolní skupina. Krysy, které vědci přiměli k pohybu, měly stejný počet neuronů jako kontrolní skupina, přestože dostávaly alkohol.

Cvičení ukázalo, že u nárazově pijících krys dokáže stabilizovat počet neuronů i udržet kvalitu mitochondrií, ale bylo by naivní předpokládat, že alkoholismus lze „vyběhat“. Na to, zda-li občasná sklenička alkoholu škodí či prospívá, existuje celá řada protichůdných studií. Faktem ale zůstává, že pravidelné pití trvale poškozuje mozek a ani pravidelné cvičení tomu nezabrání.