Záhadná posvátná hora vypadá jako pyramida a nikdo k ní nesmí. Množí se kolem ní konspirační teorie
Uprostřed amazonského deštného pralesa v Peru se k nebi tyčí tajemná hora, která působí, jako by ji tady někdo záměrně postavil. Kdyby to byla pravda, šlo by o největší známou pyramidu na Zemi.
Pozornost přitahuje už jen tím, že je za jasného dne vidět až z dálky 400 kilometrů. Široko daleko totiž žádné velké hory nejsou. Tyčí se k nebi z nížin džungle na východě Peru u hranic s Bolívií do výšky zhruba 400 metrů. Cerro El Cono (v překladu ze španělštiny kuželovitá hora) vůbec nevypadá jako jiné kopce. Strmé svahy a symetrický profil izolovaného vrcholu připomínají pyramidu, ale mnohem větší, než jaké známe ze zemí latinské Ameriky i Egypta. Největší pyramida, Chufuvova, měří jenom 138,8 metrů.
Duch Apu
Podle geologů horu stvořila příroda, neznají ale její strukturu a podrobně ji zatím neměli šanci prozkoumat. Dívat se na ni mohou jen zdálky, a ze vzduchu toho moc vyčíst nedokážou, navíc když je porostlá hustou vegetací. Někteří ji považují za vyhaslou sopku, jiní se přiklánějí k názoru, že je to jen neobvyklý skalní útvar. Domorodé kmeny si původ hory vykládají jinak. Už dávní Inkové v Cerro El Cono viděli posvátného strážce ducha hor nazývaného Apu. V mytologiích Peru, Bolívie a Ekvádoru se Apu vynořil ze Země, aby vedl a chránil lidi žijící v jeho blízkosti. Čtvrtá teorie, která nejvíc láká lovce záhad a senzací, mluví o troskách pyramid, jež zde vybudovala zapomenutá starověká civilizace. Tahle domněnka ovšem není podložená žádnými důkazy. Ty však nemají v ruce ani odborníci, kteří hledají racionální vysvětlení.
Přečtěte si také: Ztracená civilizace Tiwanaku je velkou záhadou, zanikla několik století před příchodem Inků
Cerro El Cono stojí u řeky Ucayali, která je hlavním přítokem Amazonky. Okolní džungle je domovem několika zranitelných druhů, včetně pásovce obrovského (Priodontes maximus), jaguárů (Panthera onca) a různých druhů opic. Zalesněný vrchol leží v chráněné oblasti, a protože ochrana biodiverzity tu má od 90. let 20. století prioritu, je vědcům i zvědavým turistům přístup k hoře přísně zakázán. Obavy, aby zdejší ekosystém nezničila nelegální těžba dřeva a zlata, vedly v roce 2015 k vytvoření národního parku Sierra Del Divisor, který je 1,5 krát větší než Yellowstonský národní park. Nedávné průzkumy ovšem naznačují, že se ani tak nepodařilo zabránit hrozbám nelegálního odlesňování a pytláctví.
Zdroj: Live Science, The Sun
Video, které jste mohli minout: Krvavé drama u Banské Bystrice: Medvědice napadla běžce, i se zraněním dokázal uprchnout